Olympic – Ulice (1981)
Deska Ulice z roku 1981 je prostředním z tria konceptuálních alb, jimiž se skupina Olympic zkoušela přihlásit k populárnímu trendu tematických desek zahraničních rockových hvězd. V rámci svých i společenských možností, dlužno dodat.
Někdejší reprezentanti jiskřivého českého bigbítu se totiž museli popasovat se svou novou rolí tolerovaného pop-rockového tělesa na pokraji středního proudu.
Olympický sound i výraz z 80. let už v sobě nemá ani klukovskou jiskru, ani humor, a pohříchu nepřekypuje ani množstvím hudebních nápadů. Je to však celkem poctivé pop-rockové řemeslo, jakkoliv místy trpí tak trochu profesorským uspokojením, daným hlavně nedostatkem uměle umlčené konkurence.
Související
-
Olympic – Želva (1968)
Kytarista, skladatel a zpěvák Petr Janda oslavil osmdesátiny a brzy si připomene i stěží uvěřitelných šedesát let na scéně. Po všechny roky je spoután se skupinou Olympic.
-
Pavel Dobeš – Zátiší s červy (1990)
Albu Zátiší s červy vládnou všechny písničkářské trumfy Pavla Dobeše – cit pro jazyk, slovní hříčky, originální rýmy a nečekané pointy, ostravský dialekt, velká fantazie.
-
Flamengo – Kuře v hodinkách (1972)
Nejlepší album v dějinách českého bigbítu – to je vizitka, která mluví sama za sebe. Patří k nahrávce z konce roku 1971, jež na černém vinylu vyšla o rok později.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
