Ochránci přírody vyráží každé ráno k silnicím. Zachraňují žáby, které se chystají klást vajíčka
Stovky metrů žabích zábran vyrostly u Šumavských Hoštic podél rušného tahu z Českých Budějovic do Vimperku. Překážky brání migrujícím obojživelníkům vstoupit do silnice. Ropuchy obecné teď totiž míří z okolních polí a lesů klást vajíčka do rybníků.
Každé ráno proto na místo vyráží ochránci přírody, vyzvedávají žáby zachycené ve sběrných nádobách a opravují zábrany. „Zábrany se občas zlomí, vítr je shazuje, tak to musíme projít, opravit, sebrat žáby,“ popisuje Pavel Nagy z Českého svazu ochránců přírody Šumava.
Jak uvádí předseda svazu Jakub Hromas, žáby přecházejí rušnou komunikaci u Šumavských Hoštic při cestě do rybníka. „Táhnou za svým rozmnožováním. Tah je nejintenzivnější v době, kdy jsou optimální podmínky, to znamená teplejší noc, kolem pěti stupňů Celsia. Ideální je, když ještě trochu zaprší a je vlhko,“ líčí.
Zábrany, které mají žáby ochránit před projíždějícími automobily, tvoří pletivo vysoké zhruba třicet centimetrů. „Obojživelník k zábraně přijde, pokračuje podél ní, až spadne do sběrné nádoby. V té je vždy větvička, protože tam občas může spadnout i nějaký brouk, pavouk, tak aby se mohl vyškrábat zpátky a neuhynul tam,“ vysvětluje Jakub Hromas.
U Šumavských Hoštic je jedno z kritických míst na jih Čech. „Naše organizace se na Vimpersku stará o tři lokality. Jedna je právě u Šumavských Hoštic, další u Pivovarského rybníka ve Volarech a u Chlumského rybníka nedaleko Volar,“ upřesňuje Jakub Hromas.
Čtěte také
U Šumavských Hoštic migrují v naprosté většině ropuchy obecné, ale na jiných lokalitách i různé druhy skokanů a čolků.
Zábrany ochranáři odstraní na přelomu dubna a května. „To je vhodný čas pro ten tah do rybníka. Zábrany na tahu z rybníka se budou balit o trochu později, obvykle v druhé polovině května,“ doplňuje předseda Českého svazu ochránců přírody Šumava.
Postavit zábrany a potom se o ně i starat je poměrně organizačně náročné. „Na stavbu musíme mít výjimku od krajského úřadu, případně správy národního parku. Potom samozřejmě musíme mít technické vybavení a hlavně zajištěnou pravidelnou kontrolu. Alespoň jednou denně, na intenzivnějším tahu dvakrát až třikrát denně, je potřeba k zábranám dojít, obojživelníky sebrat a přenést přes silnici,“ říká Jakub Hromas.
V celé České republice ochránci přírody evidují přes 400 úseků nebezpečných pro migrující obojživelníky.
Související
-
Opeřená ptáčata málokdy potřebují lidskou pomoc, holátko vysaďte zpátky do hnízda, radí odborníci
Stanice pro handicapovaná zvířata Klášterec u Vimperka patří pod správu šumavského parku. Její součástí jsou voliéry, ošetřovna i rozletová voliéra pro rehabilitaci ptáků.
-
Bobr je zvlášť chráněný, ale svými díly někdy ohrožuje lidi. Na Šumavě pomáhají různá opatření
Šumavu obývají stovky bobrů. Hledat řešení v případě, že by jejich vodní hráze mohly ničit silnice a další infrastrukturu, pomáhá majitelům pozemků správa národního parku.
-
Invazní ryby karas stříbřitý nebo střevlička východní decimují život v rybnících na Třeboňsku
Invazní ryby komplikují hospodaření rybářů, ničí vodní prostředí a vytlačují původní druhy. Na jihu Čech se to týká především Třeboňska, kde je největší rybniční soustava.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Stovky lidí se přišly zapsat do registru dárců kostní dřeně. IKEM ji shání pro dvouletou Madlenku
-
Končící prorektor Vlach: Podílet se na kampani rektorky mi není vlastní. Nemám ambici kandidovat
-
U Lubů na Chebsku se nad ránem opět chvěla země. Otřesy byly mírně nad stupněm dva
-
Ukrajina našla odhodlání bránit si, co je jí drahé. To řadě zemí Evropy chybí, řekl po návštěvě země Pavel
