Ochránci přírody vyráží každé ráno k silnicím. Zachraňují žáby, které se chystají klást vajíčka

Každé ráno proto na místo vyráží ochránci přírody, vyzvedávají žáby zachycené ve sběrných nádobách a opravují zábrany. „Zábrany se občas zlomí, vítr je shazuje, tak to musíme projít, opravit, sebrat žáby,“ popisuje Pavel Nagy z Českého svazu ochránců přírody Šumava.

Jak uvádí předseda svazu Jakub Hromas, žáby přecházejí rušnou komunikaci u Šumavských Hoštic při cestě do rybníka. „Táhnou za svým rozmnožováním. Tah je nejintenzivnější v době, kdy jsou optimální podmínky, to znamená teplejší noc, kolem pěti stupňů Celsia. Ideální je, když ještě trochu zaprší a je vlhko,“ líčí.

Zábrany, které mají žáby ochránit před projíždějícími automobily, tvoří pletivo vysoké zhruba třicet centimetrů. „Obojživelník k zábraně přijde, pokračuje podél ní, až spadne do sběrné nádoby. V té je vždy větvička, protože tam občas může spadnout i nějaký brouk, pavouk, tak aby se mohl vyškrábat zpátky a neuhynul tam,“ vysvětluje Jakub Hromas.

U Šumavských Hoštic je jedno z kritických míst na jih Čech. „Naše organizace se na Vimpersku stará o tři lokality. Jedna je právě u Šumavských Hoštic, další u Pivovarského rybníka ve Volarech a u Chlumského rybníka nedaleko Volar,“ upřesňuje Jakub Hromas.

Čtěte také

O téměř 170 netopýrů se musí postarat záchranná stanice Zoo Hluboká. Noční savce přinesli stavbaři

U Šumavských Hoštic migrují v naprosté většině ropuchy obecné, ale na jiných lokalitách i různé druhy skokanů a čolků.

Zábrany ochranáři odstraní na přelomu dubna a května. „To je vhodný čas pro ten tah do rybníka. Zábrany na tahu z rybníka se budou balit o trochu později, obvykle v druhé polovině května,“ doplňuje předseda Českého svazu ochránců přírody Šumava.

Postavit zábrany a potom se o ně i starat je poměrně organizačně náročné. „Na stavbu musíme mít výjimku od krajského úřadu, případně správy národního parku. Potom samozřejmě musíme mít technické vybavení a hlavně zajištěnou pravidelnou kontrolu. Alespoň jednou denně, na intenzivnějším tahu dvakrát až třikrát denně, je potřeba k zábranám dojít, obojživelníky sebrat a přenést přes silnici,“ říká Jakub Hromas.

V celé České republice ochránci přírody evidují přes 400 úseků nebezpečných pro migrující obojživelníky.