O masakru, který se odehrál v roce 1945 na jihočeské vesnici, bude první historický film Bohdana Slámy

16. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Natáčení filmu Krajina ve stínu Bohdana Slámy ve vesnici Bořice u Mirotic na Písecku

Režisér a scénárista Bohdan Sláma pochází sice ze severu Moravy, ale stal se z něj opravdový Jihočech. Žije s rodinou u Mirotic na Písecku a jihočeskou krajinu využívá ve svých filmech, například Venkovský učitel nebo Čtyři slunce.

Dvojnásobné jihočeské kořeny bude mít i jeho nejnovější počin Krajina ve stínu, který právě vzniká. Bude se jednat o režisérův první historický snímek, pro natáčení si vybral vísku, kde žije, tedy Bořice u Mirotic.

Předlohou se staly dramatické události v poválečné Tušti na Suchdolsku, kde bylo koncem května 1945 brutálně popraveno 14 obyvatel německé národnosti, dvanáct mužů a dvě ženy. Většina žila normální život sedláků, nikomu neublížili, jen se po roce 1938 museli formálně přihlásit k německé národnosti. Pouze jedna popravená horlivě milovala Hitlera.

Téma Bohdana Slámu natolik zaujalo, že se jej rozhodl natočit. „Pan producent se scenáristou na tom pracovali několik let, já jsem se ke scénáři dostal před dvěma lety a opravdu to na mě silně zapůsobilo. Tu událost jsem neznal a překvapilo mě, že může na vesnici dojít k takovému masakru z malicherných příčin,“ řekl.

Tragédie se odehrála ve Vitorazsku, což je historický název pro území okolo Českých Velenic. V letech 1938 až 1945 se stalo součástí nacistického Německa a většina obyvatel se přihlásila k německé národnosti a národnímu socialismu, nic jiného jim ani nezbývalo. Po válce je čekal odsun nebo rovnou smrt.

Příběh Krajiny ve stínu je mimo jiné inspirován vyprávěním Ferdinanda Korbela, který přišel o otce a kmotra. Pamětník se po roce 1989 snažil hlavního vykonavatele poprav pohnat před soud, ale úřady žádost o potrestání odmítli s tím, že čin je už promlčen. „Lidé se radovali, že je konec války a pro druhou část lidí to bylo utrpení, přitom čekali na ten konec jako každý jiný,“ připomněl Ferdinand Korbel.

„To, co se dělo v Tušti, se dělo na mnoha místech. Pomsta nic neřeší. Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami,“ dodal Bohdan Sláma.

Čtěte také

V roli Olgy Vlčkové, která byla mezi popravenými tou jedinou nacistkou, diváci uvidí Báru Polákovou. Otec Vlčkové byl Čech a matka Němka. „To, proč byla až fanaticky zamilovaná do Hitlera, jsem si trošičku ospravedlnila tím, že její maminka byla Němka a skrz ni k tomu inklinovala,“ komentovala herečka.

Velkou úzkost zažila při natáčení scény smrti. Scénárista Ivan Arsenjev uvádí, že oběti byly zavřeny ve školním sklepě a brutálně mučeny. Byly tak bestiálně bity, až podepsaly prohlášení, kde požádaly o smrt. Pak si musely dokončit hroby, které začali hloubit místní kluci, a byly zastřeleny. Polomrtvé oběti okolostojící domlátili lopatami a rýči.

V dalších rolích se ve filmu Krajina ve stínu objeví Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Petra Špalková nebo Marek Taclík. Snímek přijde do kin v září, 27 let poté, co rakouský Červený kříž pozůstatky zavražděných exhumoval a pochoval v Gmündu.

Podrobnosti o připravovaném filmu Krajina ve stínu a událostech, které jej inspirovaly, přináší kulturní magazín Kavárna. Dále nabízí rozhovor s ředitelem Jihočeské filharmonie Otakarem Svobodou a představuje audioknihu Kdo ví, kde budu zítra.

Spustit audio

Související