Už nezpíváme pořád jen „Kdyby byl Bavorov“. O folklór mají zájem i mladí, říká člen souboru Úsvit
O folklór se nezajímají jen příslušníci starší generace. Kryštofu Makovcovi je sedmadvacet let a takřka všechny jeho záliby se točí právě kolem folklóru. Kromě pravidelného vystupování s Jihočeským souborem písní a tanců Úsvit se věnuje třeba také výrobě dud a fanfrnochů nebo vyšívání pavím brkem.
Jihočeský soubor písní a tanců Úsvit letos slaví pomyslné půlkulatiny, tedy 75 let. Původně totiž vznikl v roce 1951 jako studentský soubor pedagogické školy v Českých Budějovicích. Od té doby patří mezi nejvýznamnější regionální uskupení svého druhu. O členství v něm mají stále zájem i zástupci nejmladší generace.
Sedmadvacetiletý Kryštof Makovec ovšem v Úsvitu neúčinkuje náhodou. Jeho dědeček Miroslav Stecher je uměleckým vedoucím souboru už od 80. let minulého století. „Zálibu ve folklóru jsem po dědečkovi samozřejmě podědil, v dětství jsem k tomu ovšem netíhnul. Nenutili nás tančit a zpívat. Hráli jsme jen na klavír, což bylo obligátní, protože to se v naší rodině musí. Tu lásku jsem si vybudoval až někdy v patnácti, kdy jsem tomu úplně propadnul,“ vypráví Kryštof Makovec.
Klíčovou roli sehrál klarinet. „Děda za mnou jednou přišel a tenhle nástroj mi dal do ruky. Šlo o hrozně starý kus. Já se na něj ovšem asi za týden naučil. Děda se zaradoval a rovnou mi řekl, že jdu hrát s nimi, protože potřebují klarinetistu,“ líčí s úsměvem.
Dnes už s Úsvitem vystupuje pravidelně, leckdy i několikrát do měsíce. O členství v souboru mají podle něj často zájem i příslušníci mladší generace. „V posledních letech k nám přišlo opravdu spoustu mladých nadšených lidí, za což jsem velmi vděčný. Mají možnost nás vidět na různých akcích, momentálně třeba u příležitosti titulu Českých Budějovic – Evropské hlavní město kultury 2028,“ pochvaluje si.
Soubor navíc také obměňuje repertoár. „Už nezpíváme pořád jen ‚Kdyby byl Bavorov‘, hrajeme netradiční písničky. Nové, lepší a třeba zábavnější. Držíme se sice striktně folklórních písní, ale sáhneme i po zapomenutých prostonárodních kusech, které lidé tolik neznají,“ dodává všestranný muzikant a tanečník.
Jak se vyšívá pavím perem? A jak a z čeho se vyrábí dudy? Celý rozhovor s Kryštofem Makovcem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.