Hrabě Buquoy založil na Novohradsku řadu osad, hutí a kolonií. Nesly jména členů jeho rodiny

11. březen 2026

V 18. století probíhala na novohradském panství intenzivní kolonizace zalesněných horských ploch a mokřinatých oblastí, která měla zajistit obživu narůstajícímu počtu poddaných a zároveň zefektivnit využití méně výnosné půdy.

Hlavním hybatelem této kolonizace byl hrabě Jan Nepomuk Buquoy (1741–1803), za něhož vznikla v prostoru takzvaného Horního hvozdu řada osad, sklářských hutí a vorařských a dřevorubeckých kolonií. Některé z nich se dokonce nacházely ve výšce více jak 900 metrů nad mořem.

Hrabě si dal při jejich pojmenovávání záležet na tom, aby upomínaly na členy rodu. Tak Janovy Hutě, Janovka a Nepomuk nesly přímo jméno svého zakladatele. Terčí Dvůr, Terčí Huť a Terčí Ves, dnes známá jako Pohorská Ves, zase odkazovaly na Buquoyovu manželku Terezii.

Zkrátka nepřišel ani jeho bratr Leopold, po němž byla v roce 1790 dodatečně pojmenována osada Leopoldov. A hrabě nezapomněl ani na své synovce a neteř, jejichž jména nesly osady Jiřice, Jiříkovo Údolí, Ludvické Hory a Pavlína.

Některé z těchto osad postupem času zanikly a dnes nám je připomínají pouze pomístní názvy, informační tabule či ruiny původních objektů.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.