Josef Kopta: Hlídač č. 47. Příběh o válce, lásce, nevěře a skutečné i předstírané hluchotě
František Douša se vrátil z prusko-rakouské války, vzpomínky na ni mu stále víří hlavou. Má mladou ženu, jenže možná i soka v lásce. Jednoho dne ohluchne, sluch se mu za nějaký čas vrátí, ale on stále předstírá, že neslyší…
Autorem psychologického příběhu o traťovém hlídači je spisovatel Josef Kopta. Román nazvaný Hlídač č. 47 vyšel poprvé v roce 1926. Rozhlasová četba na pokračování vznikla v roce 2010. Text načetl herec Igor Bareš.
Příběh se také dočkal hned trojího filmového zpracování. Už v roce 1937 ho zfilmoval režisér Josef Rovenský. V roce 1951 natočil Hugo Haas americký remake filmu pod názvem Pickup. Druhá česká verze, pojmenovaná stejně jako původní literární předloha, vznikla v roce 2008 a natočil ji režisér Filip Renč, který do hlavní role Františka Douši obsadil Karla Rodena. Renčův film je Koptovou předlohou pouze inspirován.
A on jen cítil čtyři tupé nárazy v hlavě, která zněla jako zvon. Ale ještě neztrácel naděje. Snad to je větrem, který rve slova, sotva se dostala na rty, a roztrhá je a roznese, že člověk ani sám sebe neslyší. Nebo snad zběsilý řev větru všecko přehluší? Ale vždyť vlastně není žádného řevu, vítr jen neslyšně proudí a teče, cítíš jej pouze a vidíš, ale neslyšíš. Šelest a šum, který ti táhne hlavou, jest šelest a šum jeho mocného toku, podobného řece, táhlé a nepřehledné. Já jsem František Douša, hlídač číslo sedmačtyřicet. Nic.
Josef Kopta se narodil 16. června 1894 v Libochovicích. Po maturitě na Československé obchodní akademii v Praze pracoval jako úředník. Za první světové války byl na frontě v Karpatech zajat a později vstoupil do československých legií. Tam působil nejdříve ve finančním, pak v informačně-osvětovém odboru a také v redakci jekatěrinburgského Československého deníku.
Po návratu do vlasti byl krátce tajemníkem Památníku odboje, pak pracoval jako redaktor, novinář a spisovatel z povolání. Po roce 1945 působil jako úředník na ministerstvu informací a přednosta kulturního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Josef Kopta zemřel před 60 lety, 3. dubna 1962 v Praze.
Literární jméno získal jako autor takzvané legionářské literatury. Své zážitky z legií zachytil například v románech Třetí rota (1924) a Třetí rota na magistrále (1927). V závěrečné části trilogie s názvem Třetí rota doma (1934) popsal ne příliš vítězoslavný návrat legionářů do nově vzniklého samostatného Československa.
Související
-
Jaroslav Durych: Legenda. O zkáze měst, hladu, hříšné lásce a víře během třicetileté války
O útrapách třicetileté války a dramatu, které se odehrálo v jednom ženském klášteře, vypráví povídka Legenda. Jejím autorem je spisovatel a vojenský lékař Jaroslav Durych.
-
Kdyby policie prověřovala, co autoři detektivek hledají na internetu, jdeme všichni do vězení
Na kopci, Promlčení, Polednice, Vzplanutí a teď Mizení – to jsou detektivkové tituly spisovatele Jiřího Březiny. Za dva z nich získal i cenu pro nejlepší českou detektivku.
-
Budějovičtí se k předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter
Café Groll. Tak se jmenuje novela Jana Štiftera o prvorepublikových prostitutkách z centra Českých Budějovic. Vznikla podle ní divadelní inscenace i rozhlasová četba.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.