Nerozuměli mi, ale prý se to hezky poslouchalo, vzpomíná kaplan na první Velikonoce mezi vojáky

7. duben 2023

Michal Balek je duchovním Československé církve husitské a zároveň armádním kapitánem. Působí totiž jako vojenský kaplan u 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích. V rozhovoru pro Český rozhlas vyprávěl mimo jiné o slavení Velikonoc mezi vojáky.

„Když jsem sem nastoupil, tak jsem po prvním roce na Zelený čtvrtek uspořádal ne bohoslužbu, ale setkání pro zájemce, kteří by se chtěli dozvědět něco o svatém týdnu,“ vzpomíná Michal Balek na první oslavu Velikonoc na vojenské základně 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích.

„Byl jsem překvapený, že přišlo snad padesát lidí a bylo tu úplně plno. Tak jsem vyprávěl o každém velikonočním dnu, co se během něj slaví, četl k tomu úryvky z Bible. V jednom okamžiku jsem se ale zarazil a zeptal se vojáka, co stál vedle mě: Prosím tě, rozumíš tomu, co se snažím říct? A on se na mne bezelstně usmál a odpověděl: Nerozumím, ale ono se to tak hezky poslouchá,“ směje se tehdejší situaci ještě po letech.

Duchovní služba Michala Balka nebyla nikdy úplně typická. Jako kazatel Československé církve husitské začal sloužit na začátku tisíciletí, ale vždycky se vedle angažmá v jednotlivých církevních sborech věnoval pastoraci i v necírkevním prostředí.

Byl vychovatelem ve výchovném ústavu v pražském Klíčově, nemocničním kaplanem v Thomayerově nemocnici v Praze – Krči. V roce 2013 přijal v domovské církvi kněžské svěcení a čtyři roky poté se stal vojenským kaplanem na posádce ve Strakonicích.

Celý rozhovor s vojenským kaplanem Michalem Balkem si poslechněte online. Bude řeč nejenom o Velikonocích, ale i o misi v Afganistánu a o tom, že práce s lidmi je pokaždé trochu jiná. A jelikož se vojenským duchovním v české armádě tradičně říká španělským výrazem „padre“, tak se od Michala Balka dozvíte, kdo je v armádě „madre“.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.