Nerozuměli mi, ale prý se to hezky poslouchalo, vzpomíná kaplan na první Velikonoce mezi vojáky

„Když jsem sem nastoupil, tak jsem po prvním roce na Zelený čtvrtek uspořádal ne bohoslužbu, ale setkání pro zájemce, kteří by se chtěli dozvědět něco o svatém týdnu,“ vzpomíná Michal Balek na první oslavu Velikonoc na vojenské základně 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích.

„Byl jsem překvapený, že přišlo snad padesát lidí a bylo tu úplně plno. Tak jsem vyprávěl o každém velikonočním dnu, co se během něj slaví, četl k tomu úryvky z Bible. V jednom okamžiku jsem se ale zarazil a zeptal se vojáka, co stál vedle mě: Prosím tě, rozumíš tomu, co se snažím říct? A on se na mne bezelstně usmál a odpověděl: Nerozumím, ale ono se to tak hezky poslouchá,“ směje se tehdejší situaci ještě po letech.

Duchovní služba Michala Balka nebyla nikdy úplně typická. Jako kazatel Československé církve husitské začal sloužit na začátku tisíciletí, ale vždycky se vedle angažmá v jednotlivých církevních sborech věnoval pastoraci i v necírkevním prostředí.

Byl vychovatelem ve výchovném ústavu v pražském Klíčově, nemocničním kaplanem v Thomayerově nemocnici v Praze – Krči. V roce 2013 přijal v domovské církvi kněžské svěcení a čtyři roky poté se stal vojenským kaplanem na posádce ve Strakonicích.

Celý rozhovor s vojenským kaplanem Michalem Balkem si poslechněte online. Bude řeč nejenom o Velikonocích, ale i o misi v Afganistánu a o tom, že práce s lidmi je pokaždé trochu jiná. A jelikož se vojenským duchovním v české armádě tradičně říká španělským výrazem „padre“, tak se od Michala Balka dozvíte, kdo je v armádě „madre“.