Na svatého Josefa o Josefech i s Josefy
Svátek jednoho z nejoblíbenějších a zároveň nejdůležitějších světců – svatého Josefa - bychom rádi uctili speciální josefskou řadou, zároveň v žánru usazenou.
A pokud si poslechnete online záznam pořadu V náladě swingu, tak zjistíte, že začínáme na domácí půdě, pojato v širším slova smyslu, i když ne tak docela.
Ragtime Piano Joe
V roce 1980 si lehce Milan Drobný zaswingoval na skladbu autora Dona Frasera Ragtime Piano Joe, s níž měl jistý úspěch na evropském kontinentu jamajský zpěvák a herec tmavé barvy pleti Peter Straker, ale jako první ji snad v první polovině 70. let natočila na desku mladá britská herečka Stacy Dorning.
Josef Vejvoda
V jazzovém a swingovém josefském soirée zamíříme k několika nositelům tohoto důstojného jména. V prvé řadě k význačnému jazzovému bubeníkovi Josefu Vejvodovi, synovi autora veleslavné Škody lásky a zbraslavského kapelníka Jaromíra Vejvody. Pod otcovým vlivem hrál Josef od dětství na piano a housle, později k tomu přibral vibrafon a hlavně bicí. Studoval na pražské konzervatoři v mezidobí let 1962-1970, přičemž studium poprvé přerušil kvůli dvouletému pobytu v zahraničí a podruhé kvůli angažmá v rytmické sekci známého vokálního souboru Linha Singers.
Jazzový bubeník Josef Vejvoda si udělal na domácí scéně tohoto druhu hudby už v závěru šedesátých let, kdy byl důležitým článkem souboru SHQ Karla Velebného. A pak hrál téměř s každým, kdo v minulých desetiletích v českém jazzu něco znamenal, tedy s Laco Deczim, Karlem Růžičkou, Rudolfem Daškem, Emilem Viklickým, Jiřím Stivínem a dalšími. Hrál s řadou jazzových legend jako třeba s klarinetistou Tonym Scottem nebo trumpetistou Bennym Baileym. A samozřejmě je nutno zmínit Vejvodovo mnohaleté členství v JOČRu a TOČRu, ale – pokud bychom zůstali na půdě jazzu – věnoval se Josef Vejvoda i vlastní projektům a menším formacím. A v pořadu Josef Vejvoda vzpomíná, jak jazz vstoupil do jeho života.
Joseph „King“ Oliver
Za dalším nositelem jména Josef se vydáme hodně hluboko do minulosti. Joseph „King“ Oliver, mentor Louise Armstronga, byl klíčovou průkopnickou postavou v prvním období jazzové historie. Kreolská kapela krále Olivera, byla ve své době, tedy v desátých letech minulého století, senzací a také prvním černým souborem New Orleans, který získal uznání v hudebním průmyslu.
Hráč na kornet Joe King Oliver svým dusítkovým stylem hry získal mnoho obdivovatelů, ovšem žádná nahrávka z jeho nejlepších časů se, bohužel, nedochovala. New Orleans musel po jedné rvačce opustit a nakonec zakotvil v Chicagu ve svým Creole Jazz Bandem, v němž hrál na druhý kornet zmíněný tehdy mladý Louis Armstrong. Ve dvacátých letech si udržel Joe King Oliver postavení velké hvězdy, ovšem obchodnické nadání neměl. Během hospodářské krize přišel o všechny peníze. K tomu se přidalo onemocnění dásní. V roce 1935 už Oliver nemohl vůbec na kornet hrát, i když ještě dva roky vedl svou kapelu. King Joe Oliver, nemocný a frustrovaný, se usadil ve městě Savannah ve státě Georgia, kde poté, co zastavil svůj nástroj a nejlepší oblečení, vedl malý stánek s ovocem a pracoval jako správce bazénu.
Král Joe Oliver zemřel v roce 1938 na infarkt, nebo spíše, jak si později postesknul Louis Armstrong, na zlomené srdce. Památku Josepha Kinga Oliver uctíme jednou z jeho neslavnějších skladeb: Doctor Jazz!
Joe Newman
Josefskou přehlídku doplní skvělý swingový trumpetista Joe Newman, sólista orchestru Counta Basieho, ale také Josef Laufer, který v roli swingového zpěváka vystoupil před jedenácti při slavnostním koncertu k 65. výročí vzniku českobudějovického rozhlasového studia, avšak ještě mnohem dříve se s kapelou Their Majesties odhodlal k české verzi hitu slavné jazz-rockové kapely Blood, Sweat and Tears Spinning Wheel pod názvem Mlejn s textem Eduarda Krečmara. A vše vlídně uzavře Frank Sinatra v písničce autora – jazzového klarinetisty Josepha Francise Marsaly Don´t Cry Joe s útěšnou radou: Neplač, Joe, nech ji jít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
