Na rohu vedle radnice mohl dnes stát kostel, místo hradeb a biskupské zahrady divadlo

Řád piaristů se zaměřuje na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost. Svou stopu zanechal také v jihočeské metropoli, ale zdaleka ne takovou, jak původně zamýšlel.

Ve státním okresním archivu v Českých Budějovicích se dochoval starý plán města z roku 1824. Je na něm vidět blok domů mezi ulicemi Radniční, Široká a Biskupská. Právě zde stojí biskupská rezidence, což je zčásti realizovaný plán, který s celým blokem měli piaristé.

„Ten blok byl normálně rozdělen na několik menších měšťanských domů. V 60. letech 18. století přišli do Českých Budějovic piaristé, tedy církevní řád, jehož hlavní náplní byla pedagogická činnost, a začali postupně vykupovat jednotlivé domy a stavěli tam obrovský dům, piaristickou kolej,“ říká ředitel archivu Daniel Kovář.

Parcelu, na níž dnes stojí nárožní budova spořitelny, měli vyhrazenou pro stavbu kostela. „Měl mít zvláštní umístění. Byl by úhlopříčně přes náměstí proti farnímu kostelu a zároveň na rohu vedle radnice, takže to bylo docela čestné místo,“ dodává Daniel Kovář.

Chodby končí zazděnými dveřmi do nikdy nepostaveného kostela

Nedochoval se žádný nákres plánovaného kostela, ale pravděpodobně existoval projekt stavby piaristické koleje, jehož součástí byl návrh kostela. „Soudíme tak z toho důvodu, že ta kolej, dnešní biskupství, už má jakési předpokládané vazby na budoucí kostel. Například dlouhé chodby mají zakončení jakoby zazděnými dveřmi, kterými se mělo vcházet do kostela, pokud by se postavil,“ vysvětluje ředitel archivu.

Parcelu, na níž nyní stojí nárožní budova spořitelny, měli piaristé vyhrazenou pro stavbu kostela. Navazoval by piaristickou kolej, dnešní biskupství6|foto: Andrea Poláková

Piaristé toho plánovali ale ještě mnohem víc. Měla vzniknout rozlehlá uzavřená budova se čtyřmi křídly. V plánu bylo severní křídlo navazující na kostel, které by vedlo podél Radniční ulice až k Solné bráně.

Celý areál pak mělo uzavřít západní křídlo v prostoru městských hradeb a dnešní biskupské zahrady. „V tomto západním křídle směrem k řece mělo být divadlo. To byla totiž další činnost piaristů, hráli hry s náboženskou tématikou, antické kusy, zapojovali studenty, ale dělali to v provizorních podmínkách, takže chtěli postavit divadlo. Bylo by to nejstarší divadlo v Českých Budějovicích,“ doplňuje Daniel Kovář.

Nakonec piaristům chyběly peníze i čas. „Kdyby měli peníze hned, postavili by všechno naráz, ale museli to dělat postupně. Na co měli, to přistavěli. Pak vše zastavila doba josefinských reforem,“ připomíná ředitel archivu.

V roce 1785 bylo zřízeno Josefem II. v Českých Budějovicích biskupství a do města přijel nový biskup Jan Prokop Schaaffgotsche. Ten si sice původně vybral jako svoji rezidenci zrušený dominikánský klášter, ale pak se mu místo nezdálo vhodné a zvolil právě piaristickou kolej.

Od té doby sídlí v budově u náměstí biskup a piaristé se přestěhovali do zrušeného dominikánského kláštera na dnešním Piaristickém náměstí.