Na Červené Lhotě je v zimě opravdu zima. Pomoci má tepelné čerpadlo uložené na dně rybníka

„Tohle jsou nejníž položená kamna v zámku. Tady v suterénu, kde bývala kuchyně, se topí dřevem, protože jinak se místnost temperovat nedá,“ ukazuje kastelán zámku Červená Lhota Tomáš Horyna.

Stejným způsobem se vytápí další pokoje, někde jsou i akumulační kamna. V mnoha místnostech se ale teplota blíží bodu mrazu. „Na Červené Lhotě vždycky bývala v zimě velká zima. Je to způsobeno dvěma faktory – jsme relativně vysoko nad mořem a zámek je na ostrově, ten ostrov je vlastně kamenná skála, je obtékán vodou, v podstatě je to princip lednice,“ vysvětluje kastelán.

Právě rybník by se ale v budoucnu měl stát zdrojem tepla. „Energetická vydatnost rybníka je taková, že vlastně nemusí jít pouze o temperování nově připravované hospodářské budovy, ale spolu s tím by šlo temperovat i celé přízemí zámku,“ potvrzuje Tomáš Horyna.

To by pomohlo zvýšit teplotu i v prohlídkových místnostech, kde se teď netopí. Tyto pokoje by podle kastelána vytápění potřebovaly. „Jsou plné mobiliáře, máme tam olejové obrazy, nábytek, cínové nádobí. Takové předměty potřebují, aby nemrzlo, ideálně aby byla teplota do nějakých osmi stupňů,“ uvádí.

Čtěte také

Horní zámek ve Vimperku bude mít znovu fasádu jako v 19. století. Pokračuje rozsáhlá obnova památky

Protože byl rybník u Červené Lhoty vypuštěný kvůli opravě hráze, dělníci umístili tepelné čerpadlo na dno už teď. „Vypadá, jako když do dna zakopete plastové radiátory. Je to takové pole zhruba velikosti volejbalového hřiště a odtud se bude jímat teplo, které půjde přes hospodářskou budovu a nějak se musí dostat do zámku, a to mostem,“ líčí kastelán.

S instalací tepelného čerpadla se tak pojí třeba i oprava mostu a další nutné stavební práce, což ovlivní i cenu. „Celková částka není cenou tepelného čerpadla, ale všech stavebních prací. Teď zrovna otevíráme v jednom pokoji podlahu, která je plná dřevomorky, budeme ji muset sanovat a celou místnost rekonstruovat. Celkově se pohybujeme na částce asi třicet milionů,“ říká kastelán.

Čerpadlo se podle něj vyplatí spíš z dlouhodobého hlediska – hlavní výhodou ale není finanční úspora. „Hlavně si od toho slibujeme, že tímhle levnějším způsobem vytápění si můžeme dovolit temperovat místnosti, které jsme doposud z finančních důvodů netemperovali vůbec, prostě v nich mrzlo,“ vysvětluje.

V současnosti platí správci Červené Lhoty na Jindřichohradecku za elektřinu ročně 300 až 400 tisíc korun.