Mladí lidé jsou bezva a já se od nich učím, říká profesorka Jitka Radimská, která zakládala romanistiku na Jihočeské univerzitě

Co je ale pro ni samotnou největším oceněním? „Já se strašně ráda setkávám se svými bývalými studenty. Ať je to z gymnázia v Českém Krumlově, tak i teď z filozofické fakulty. Všichni moji studenti jsou mí blízcí. A to dlouhé í je tam záměrně,“ odpovídá učitelka češtiny a francouzštiny a badatelka v oblasti francouzské literatury Jitka Radimská.

„Mě nejvíc těší,“ pokračuje, „když se na mě lidi usmějou. A ne, když mě potkají a začnou nadávat a chtít, abych s nimi souhlasila. Já vnitřně nemůžu.“

To se týká například názoru na mladou generaci. „Mladá generace je pořád stejně mladá a má právo na život. Všichni mladí jsou vždycky mladí a všichni staří byli kdysi mladí. A jenom někdy zapomněli na to, že to bylo krásné. A teď se jim zdá, že mládí je pryč, anebo jim někdo ublížil, jsou nešťastní a připadá jim, že je všechno špatně. Ale mohou být horší věci než blbá nálada. Mladí lidé jsou bezva a já se od nich učím,“ říká.

Čtěte také

Jihočeská univerzita slaví 30 let. Výuka se změnila, studenti jsou pořád stejní, říká rektor

Co ale profesorku Jitku Radimskou v poslední době vystrašilo, byla anketa mezi středoškoláky, ze které vyplynulo, že zažívají pocit strachu. „Oni mají pocit, že se svět zbláznil, že nic nemá cenu, že kdoví, co bude. Ale to přece není vzkaz, který bychom jim my, kteří jsme je na tento svět přivedli, chtěli dát,“ komentuje.

Rozčarování mladé generace podle ní není apatií, není ignorantstvím nebo neuznáváním autorit. „Naopak, je to pocit, že se svět někam řítí a že stejně nic nemá cenu. Vždyť to je hrozné,“ podotýká.

Co s tím můžeme dělat? „Já si myslím, že bychom se měli navzájem snažit porozumět jeden druhému. Říká se, že lidé spolu nemluví a že spolu musejí mluvit. Ale to mluvení, to není tlachání, to je také naslouchání. Já, když mi ty děcka něco svěří, tak o tom potom přemýšlím. Všechno je o jazyce. Jazyk není jen nástrojem dorozumění, ale mnohem víc i zdrojem porozumění,“ říká lingvistka.

„Slovo může být plivanec i pohlazení,“ dodává Jitka Radimská. A jako terapii doporučuje smích. „Když se zasmějete, najednou je na světě lépe.“

Toto a další zamyšlení nad životem přinesl rozhovor s Jitkou Radimskou, který si můžete poslechnout online.