Ledovce tají a odkrývají nová pobřeží. Může se nám to zdát nedůležité, ale má to mnohé důsledky, říká vědec

Pobřeží, jakým zhruba disponuje Německo. Přesně tak velké území vzniklo za posledních dvacet let na celé severní polokouli vlivem tání ledovců. Řečí čísel se jedná přibližně o 2500 kilometrů.

Skupina odborníků z celého světa pod vedením Jana Kavana dosavadní výsledky svého dlouhodobého výzkumu popsala v článku v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change.

Jan Kavan|foto:Matěj Vodička, Český rozhlas

„Je to opravdu hodně. Ta dotčená území v Arktidě jsou sice neobydlená a pro nás Evropany to může vypadat nedůležitě, ale má to mnohé důsledky nejen pro lokální, ale i pro celý globální ekosystém, jehož jsme součástí,“ zdůrazňuje Jan Kavan v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice.

Výzkum mapoval tání ledovců za posledních dvacet let. „Je to období, kdy máme poměrně kvalitní satelitní data, tím pádem můžeme studovat všechny ledovce. Snímky z předchozích období nebyly tak kvalitní. Zároveň z toho, co známe, vše nasvědčuje tomu, že za posledních dvacet až třicet let probíhá změna klimatu mnohem rychleji než v minulosti,“ konstatuje vědec.

Ústup ledovců a odkrývání nových pobřeží má podle odborníků zásadní vliv i na ekonomiku. „Většina takto vzniklých území je v místech, která se dají potenciálně využít jako zdroje nerostného bohatství, což je případ Grónska, kde jsme zjistili největší úbytek ledovců. S tím přímo souvisí třeba zájem prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko. Když budu konkrétní, znamená to hlavně těžbu písku a pak také moderních lehkých kovů, jako jsou lithium, titan nebo zinek,“ upřesňuje Jan Kavan.

Celý rozhovor s odborníkem na ledovce, glaciologem Janem Kavanem si můžete poslechnout v přehrávači výše.