Mirka Nezvalová: Covidový formulář
Máme chalupu jen kousek od hranic s Rakouskem. A také máme s mužem oba už certifikát o očkování. Tak jsme si řekli, že si uděláme malý cyklovýlet do dolnorakouského městečka Litschau.
Na oběd jsme se zastavili vybaveni respirátory v tamější hospůdce na náměstí. Obsluhující servírka nám spolu s jídelním lístkem přinesla k vyplnění i dva lístky formátu A5. Stejně tak i ostatním hostům.
Uvedete jméno, telefon, email, den a čas, kdy jste restauraci navštívili, a odevzdáte. Vyplňujete pokaždé, i když přijdete na pivo třikrát denně a jste štamgast. A nikdo neprotestuje!
Lístek s názvem Shromažďování kontaktních údajů v souvislosti s pandemií covid-19 se prostě v Rakousku stal realitou, kterou místní přijali bez protestů. Je sice pravda, že servírka neověřovala žádný z údajů, ale důvod podvádět podle ní hosté prý nemají.
Na můj dotaz mi vysvětlila, že to je přece v zájmu každého vědět, jestli právě host u vedlejšího stolu vás náhodou nemohl nakazit. Vysvětlila mi také s úsměvem, že když formulář odmítneme, odmítne nás zase ona obsloužit.
Nepátrala jsem raději už po tom, co se s vyplněnými lístky děje, jak dlouho se evidují a jestli se s údaji pracuje podle evropské směrnice GDPR.
Vzpomněla jsem si jen, jaká bouřlivá debata se vedla okolo záměru zavést něco podobného u nás. Nakonec nápad vyšuměl do ztracena.
Takže, pokud se chystáte na výlet či dovolenou k rakouským sousedům, připravte se v restauracích na vyplňování formulářů. Nebo si přibalte do batohu řízek a pivo, abyste při neochotě podělit se o svá data nakonec neskončili žízniví a hladoví.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
