Literární matiné 9. 5. 2010
KNIŽNÍ TIPY:
Petra Hůlová: Strážci občanského dobra
V pořadí už šestá kniha Petry Hůlové je tentokrát groteskní výpovědí „z druhé strany barikády“. Líčí totiž naši současnost pohledem lidí, kterým komunistický režim vadil podstatně méně než to, co přišlo po něm.
Niklas Frank: Můj otec
Syn mocného nacisty píše po letech obžalobu svého otce, který byl popraven v době, kdy bylo synovi sedm let. Využívá i dobové dokumenty, deníky a citáty z projevů.
NÁŠ HOST:
Hostem Literárního matiné je fotograf Jiří Ptáček, který nedávno vydal svou velkou obrazovou publikaci Země krásná.
RECENZE Jaromíra Slomka:
Jan Králík a kolektiv: Každý den s češtinou
Popularizačních knih o češtině už vyšlo od 19. století, kdy se objevily ve své době žádané brusy českého jazyka, velké množství. Většinou se v nich radí v jazykových otázkách, na něž středoškolská výuka neměla čas. Takových je samozřejmě hodně, čeština je bohatá a složitá, navíc se vyvíjí, přicházejí nová slova a nová slovní spojení, ani reedice slovníků nestačí držet krok s rychle se měnící realitou. A tak vznikají příručky, jako je například kniha nazvaná Každý den s češtinou, jejíž podtitul má ze zájemců učinit kupce, zní totiž Zajímavosti a zvláštnosti. Je to nadnesené, ale budiž.
Autorský kolektiv vytvořilo pět žen a sedm mužů, pracovníků Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. „V této knize,“ říkají o ní sami autoři či snad jen propagace Nakladatelství Lidové noviny, „naleznete 121 názorných odpovědí na 121 nejčastějších otázek, které Vás zajímají, zaměstnávají nebo i trápí jakožto současné uživatele českého jazyka. Vedle obvyklých mluvnických problémů (...) je zde zachycen i stav současného jazyka například v kapitolách Čeština slangová, Čeština počítačová, Mobilní telefony, Názvy hudebních skupin, Tabu v jazyce apod.“
Zní to docela lákavě, skutečnost je bohužel horší. Jan Králík, vedoucí autorského kolektivu, ve svém Slově úvodem přiznává, že „soubor 121 krátkých kapitol o češtině, které tvoří tuto knihu, rozvíjí krátké jazykové lekce připravené pro přímé televizní vysílání v rámci pořadu Dobré ráno v České televizi (2002-2005).“ Takový postup nelze autorům vytýkat, je docela obvyklé, že do knižního souboru bývají nakonec uspořádány příspěvky zprvu třeba novinové, udělal to už roku 1940 věhlasný František Trávníček, když vydal dodnes užitečnou příručku Nástroj myšlení a dorozumění. Horší je, že všelijaké hlouposti, v živém vysílání odpustitelné, byly přeneseny do knihy a zůstanou tam na věky. Například v kapitole S manželi/manžely Horkých i Horkými se dočítáme, že se má správně psát „Lukáš a Ondřej Svobodovi“. Mluvnice žádá tvar Svobodové. Slavný Jungmannův Slovník česko-německý se v knize Každý den s češtinou jmenuje jednou takto správně, podruhé však Česko-německý slovník. Tu a tam chybí ve větných konstrukcích čárka. Prostě ji autoři nenapsali a odpovědnou redaktorku to netrklo. Ano, jsou to maličkosti, ale je jich v součtu dost, naši milí jazykovědci by řekli „celá řada“, na to, aby tuto příručku učinily nevěrohodnou. Škoda.
NÁŠ TIP:
Radioservis vydal další knihu redaktorky a cestovatelky Pavly Jazairové. Takovýhle název se hned tak nevidí - pokud budete knihu hledat na internetu, raději podle jména autorky /ani to není tak lehké/. Její cestopis má název 8 511 970 km2 Brazílie. Postřehy a úvahy o téhle pozoruhodné zemi se dobře čtou a Pavla Jazairová jako zkušená cestovatelka může i hodně srovnávat s jinými kouty světa. Opět, stejně jako ve svých předchozích knihách, si všímá nejen historie, památek a přírodních krás, ale i života obyčejných lidí. Knihu doplňuje i spousta barevných fotografií.
SOUTĚŽ:
Odpověď na minulou soutěžní otázku: Ema. (Správných odpovědí: 75 správně, 1 chybně.)
Výherci: K. Bártlová, M. Buchalová, M. Kulhánková, M. Váňová, dr. J. Vavryčuková, D. Zabloudil.
Nová otázka: 11. května oslaví své 80. narozeniny jedna významná česká spisovatelka, která se sice narodila v Praze, ale hodně pobývala se svým mužem také na Hradišti nedaleko Písku. V životě vyzkoušela leccos: byla signatářkou Charty 77 a dokonce strávila nějaký čas ve vězení, ale počátkem 90. let se pro změnu ocitla ve vrcholné politice jako členka předsednictva ČNR. Nás ale zajímají její knihy: napovíme za všechny tu asi nejznámější – Přítelkyně v domě smutku. A vy už jistě víte, kdo to je.
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví