Literární matiné

KNIŽNÍ TIPY:

Sofi Oksanen Stalinovy krávy
Euromeida Group – Odeon vydává knihu finsko – estonské autorky Sofi Oksanen Stalinovy krávy. Její román Očista nedávno vzbudil zájem kritiky i čtenářů. Nová kniha líčí osudy svou ženských hrdinek, poznamenaných pocity vykořeněnosti a odlišnosti – dost drsně se tu popisuje boj s bulimií, tedy chorobným přejídáním. V knize se objevuje i další problém, očividně autorkou osobně prožitý – jedna z hrdinek je totiž napůl Finka, napůl Estonka. Knihu přeložila Linda Dejdarová.

Sofi Oksanen: Stalinovy krávy|foto: Nakladatelství Odeon

Jiří Kamen: Kinžál
Nový román z pera redaktora Českého rozhlasu 3 - Vltava Jiřího Kamena se jmenuje Kinžál a je to velmi pestré čtení, ve kterém se prolíná mnoho nejrůznějších dějů i osob. Pátrání hlavního hrdiny po ztraceném otci se postupně rozrůstá o mnoho dalších epizod. Mihne se tu – podle sdělení autora speciálně pro náš pořad – dokonce i jihočeský aviatik Vít Fučík Kudlička! Knihu vydává Mladá fronta.

Jiří Kamen: Kinžál|foto: Nakladatelství Mladá fronta

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Jiří Prášek, který představuje velkou knihu o písecké nemocnici. Najdete v ní nejen historii nemocnice, ale pro zpestření i docela zábavné lékařské historky.

Jiří Prášek: Nemocnice v Písku stoletá|foto: Nemocnice Písek

RECENZE Dagmar Blümlové:

Torst. Dvacet let nakladatelství
Pražské nakladatelství TORST vydalo svou pětistou publikaci, knihu o sobě, nazvanou prostě a jasně: TORST, dvacet let nakladatelství. Již jindy a jinde bylo řečeno, že si tento akt mohlo dovolit právě jen nakladatelství TORST, s čímž naprosto souhlasím. Jde opravdu o počin jedinečný, a to zdaleka nejen v oblasti knižní kultury a vydavatelské praxe, ale také v oboru současné historiografie. Dovolím si uvést profesní příklad, který mne de facto přiměl k tomu, abych se odvážila přispět k chvále knihy, jíž se už zaslouženého obdivu a ocenění dostalo vrchovatou měrou. Po jejím prostudování, přiznávám, že radostném, od něhož jsem se místy odtrhovala jen těžko, jsem bezpečně věděla, že to je přesně ten chybějící článek komplexního kulturně historického pohledu na polistopadové dvacetiletí, který v současné historiografické nabídce chybí.
I vzala jsem knihu, modře třpytnou a bílou, která svými barvami sice připomíná skromnou Micaelu z Bizetovy Carmen, ale přesto se chlubí – s nemalým vnitřním ohněm –, neboť má čím: ten příměr úmyslně míří k evropské prověřené klasice. Barvy knihy konečně mohou symbolizovat i vodu, neboť, jak již bylo mnohokrát citováno, zkratka TORST znamená švédsky žízeň. Prostě vzala jsem tuto sličně vyhlížející knihu a přinesla ji ukázat a doporučit posluchačům diplomového semináře z moderních kulturních dějin. Při prohlížení pronesla jedna ze studentek moudrou větu: „Ale to vůbec nevypadá, že je to kniha o nakladatelství.“ Ba právě, je to kniha o životě, o mnoha životech mnoha osobností české kultury, které směly být zjeveny až po roce 1989. Podle hlavního kritéria nakladatelství, že příležitost musí dostat všechny knihy, bez ohledu na to, byly-li napsány v exilu či doma do šuplíku, na hospodském stole či v elegantní pracovně, autory, kteří se této naděje již nedočkali, či těmi, kteří se teprve postavili na startovní čáru. Každá kniha, která vznikla bez postranního kalkulu, z vnitřní potřeby autora, ať již filosofa, literárního vědce či básníka, má právo na život a ten jí dá pouze vydavatel – to je velká myšlenka. Život jí dali a jaksi samozřejmě ji dále pěstují dva hlavní protagonisté příběhu vydavatelství Viktor Stoilov a Jan Šulc. Jejich příběh je tím hlavním, stmelujícím. Sčítají se v něm dispozice, schopnosti i povahové vlastnosti. Díky souhře tohoto plodného součtu i celkové souhře posádky o dvou mužích, mohla být kniha o dvacetiletí plném práce a setkávání napsána. Oceňuji otázky, jimiž Josef Chuchma posouval výpověď příběhu TORSTU, oceňuji jedinečné fotografie, jež k vydavatelství neodmyslitelně patří, grafickou úpravu Davida Balihara a dokonalou bibliografii Adély Petruželkové. Kniha si mne však získala z jiného důvodu; není v ní totiž obsažena jenom reflexe kulturního dění po roce 1989, ale velmi zřetelně z ní vystupují ideály oné doby: slušnost, korektnost, pracovitost, tolerance, praktická demokracie, občanská odvaha, tvůrčí zápal a stále, i po dvaceti ne vždy lehkých letech, dychtivost čekání na radost z díla, které se podařilo. Nevím o jiném prostoru, kde by se pospolitost těchto pojmů dožila současnosti.

Torst. Dvacet let nakladatelství|foto: Nakladatelství Torst

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jan Skácel. (106 správných odpovědí, 1 chybně)

Výherci: M. Buchalová, J. Klonfar, V. Matoušková, A. Pecháčková, V. Pešek, V. Vondráčková.

Nová otázka: 18. února slaví 80. narozeniny režisér Miloš Forman. Ptáme se na autora a název knihy, podle níž byl natočen jeden z nejlepších Formanových filmů Přelet nad kukaččím hnízdem. Tenhle film vznikl až ve Formanově americkém exilu a dostal spoustu cen. Měl literární předlohu, ptáme se na autora i název knihy.

Na odpověď máte tentokrát 2 týdny.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.