Literární matiné

4. prosinec 2011

Tipy na knížky Josefa Formánka Umřel jsem v sobotu a Ivana Krause Vedlejší nebe; Renata Fučíková představuje svou knihu Historie Evropy - obrazové putování; recenze knihy Paula Hardinga Tuláci a tradiční soutěž.







KNIŽNÍ TIPY:

Josef Formánek: Umřel jsem v sobotu
Napínavý příběh plný tajemství, který napsal autor podle skutečné události. Jednomu domu v Třebíči se místní vyhýbají – kdo je tajemná mumie, která se našla v jeho sklepě?

Josef Formánek: Umřel jsem v sobotu















Ivan Kraus: Vedlejší nebe
Rozsahem nevelký román sleduje redaktora bulvárního plátku, jehož život se změní s krizí středního věku.

Ivan Kraus: Vedlejší nebe
















NÁŠ HOST:

Renata Fučíková má na svém kontě už několik Zlatých stuh, což je ocenění pro ilustrátory dětských knih, ale také sama pro děti píše. Setkaly se redaktorkou Hanou Soukupovou proto, že právě na letošním předvánočním trhu najdete její velkou knihu Historie Evropy - obrazové putování. Nejprve se jí zeptala, kdy se rozhodla doplnit svou práci výtvarnou i vlastním psaním.

Renata Fučíková: Historie Evropy - obrazové putování




RECENZE Mileny M. Marešové:

Paul Harding: Tuláci
Americký spisovatel Paul Harding nabízel rukopis své knihy, nazvané Tuláci, po tři roky v různých nakladatelstvích, než se ho ujalo jedno z univerzitních. Po vydání ovšem získal autor za svoji prozaickou prvotinu Pulitzerovu cenu. Možná i proto je jakýmsi základním rysem díla nenápadná překvapivost.
Děj knihy Paula Hardinga začíná osm dní před smrtí George Washingtona Crosbyho. Námětem ale není bezmocné a strnulé očekávání konce jednoho lidského života. Naopak, v tu chvíli, jako by se vše rozpohybovalo – nejen halucinacemi podnícené vnímání umírajícího, ale začíná se tu promítat celý dosavadní život, jeho důležité okamžiky a vzpomínky. Přibližující se a zřejmě neodvratně daný termín konce je hybatelem a spouštěčem několika linií vyprávění.
Příběh, který se v knize odvíjí, líčí jednak osudy samotného George Crosbyho, ale rovnocenně s tím se tu odehrávají momenty ze života jeho otce, Howarda Aarona Crosbyho, obchodního cestujícího po americkém venkově, který se svým povozem zajížděl mezi zálesáky a farmáře. Prodával vše potřebné, mýdlo i košťata, spravoval nádobí, občas dodával objednané rakve. Jestliže Georgův otec vandroval a drátoval širým světem a toulal se ve volném neomezeném prostoru, on sám se naopak upnul k jednomu místu a k detailu. Postavil dům pro svoji rodinu a opravoval hodinové stroje.
Tuláctví je v Hardingově knize, v tomto otcovsko-synovském příběhu, orientováno dvojím směrem. Jeden vede ven, je únikem a odcizením. Otec Howard je epileptik, který svoji rodinu opustil, když bylo Georgovi dvanáct let. Zmizel, aby na jiném místě a pod cizím jménem začal nový život a založil novou rodinu. Není úplně jasné, jestli to udělal proto, aby své blízké neobtěžoval záchvaty, aby utekl před možným ústavním léčením, nebo to byl výsledek jakéhosi pomatení smyslů. Když se po letech pokusí svého syna vyhledat, k setkání sice dojde, ale vztahy už jsou přerušené. Jejich společný čas, zdá se už minul.
Syn, George, má opačný naturel – je soustředěný a v souzvuku s vírou svých předků, metodistických věřících, v odkazu svého dědečka kazatele, se snaží odhalit smysl života v rodinné harmonii, v malém přehledném mikrokosmu, podobném perfektně fungujícímu hodinovému strojku. Při opravování hodin George také uniká, ale jen do svého soukromého vnitřního světa.
Prožitky otce a syna se v knize Paula Hardinga prolínají v pomalém, rozvážném rytmu. Odkapávají, anebo odtikávají tak jako správně seřízené hodinky. Ani jeden z nich není buřič ani fantasta, žádný z nich nechce svůj svět měnit, a když už ho opouštějí, vypadá to, jako by z něj nenápadně vyvanuli. Tragikomičnost Howardova obchodního snažení a zatvrzelost konzervativních osadníků mají zvláštní nostalgii po zavedených hodnotách a zvycích. Vedle toho Georgův svět je miniaturním londonovským tuláctvím po hvězdách, sněním o ideálních světech a skrytých krásách.
Tuláci Paula Hardinga se pohybují ve všední realitě, jejich bytí je truchlivé, radosti drobné, fantazie nenápadné. Přesto je kniha v oné zvláštní oddanosti životu příjemné a jímavě poetické čtení.

Paul Harding: Tuláci

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Stefan Zweig. (Správně: 76 odpovědí, chybně neodpověděl nikdo.)

Výherci: V. Batistová, D. Dočkálková, V. Matoušková, M. Novotná, dr. I. Puffer, K. Vitvar.

Nová otázka: 10. prosince 1936 zemřel v Římě nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1934. Tento italský prozaik a dramatik je autorem slavné hry Šest postav hledá autora, ale známé jsou i jeho skvělé povídky (u nás vyšly například v souboru Kůň na měsíci a jiné povídky). Kdo to je?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.