Literární matiné 7. srpna 2011

7. srpen 2011

KNIŽNÍ TIPY:

Jaroslav Žák: Ve stínu kaktusu
Méně známý román autora Študáků a kantorů je satirickým pohledem na poválečné Československo. Fiktivní země Hodoquas je sice situována do jižní Ameriky, ale čtenář snadno pozná naši zemi v letech 1945 -1948.

Jaroslav Žák: Ve stínu kaktusu

















Frederick Forsyth: Kobra
Je možné zlikvidovat kokainový průmysl? O boji s mocným kolumbijským Kartelem, který dodává drogy na evropské a americké trhy.

Frederick Forsyth: Kobra

















NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Jaroslav Polách, autor knihy Jan Smil z Křemže, život táborského hejtmana a loupeživého rytíře.

Jaroslav Polách: Jan Smil z Křemže











RECENZE Karly Ladwigové:

Jiří Holub: Zádušní mše za hraběnku
Celkem nenápadnou prózou z Knižního klubu se v letošním roce představil žatecký rodák J. Holub (nar. 1975). Ačkoli vystudoval hotelovou školu a školu cestovního ruchu, dal se na dráhu literární a získal magisterium na Literární akademii J. Škvoreckého. Na seminářích D. Fišerové, Arnošta Goldflama a dalších získal cenné zkušenosti a začal publikovat. Nejdřív ve sbírkách Tisíc jizev, Zuby Nehty či Ruce vzhůru a brzy debutoval dětskou knihou Kolik váží Matylda. Kromě toho se v České televizi angažoval jako scenárista.
Jeho kniha Zádušní mše za Hraběnku je docela překvapením jak námětem, uceleným zpracováním, tak jazykem, jehož hovorový styl je naprosto přirozený a neuráží. Tematicky autor ve zkratce obsáhne zdejší pětačtyřicetiletou minulost s veškerou kuriozitou, utrpením a pocity, které se do ní vešly. Zachovává klasický literární vzorec až po katarzi roku 1990. Příběh se odehrává na zámku v jižních Čechách, kam nepřijede oslavit narozeniny bývalá hraběcí majitelka
(vzpomeneme-li čistě náhodnou podobu televizní inscenace Zámek v Čechách),
ale dojde dopis s jejím posledním přáním. Okruh bývalých sloužících, některých dosud na zámku zaměstnaných, se rozhodne to přání splnit, což zásadně otřese životem každého z nich. Důmyslně připravená zádušní mše za hraběnku Sofii má pro ně nedozírné následky.
Příběh sestává z výpovědí Johanky, dcery správcové zámku, které ve skromnější míře střídá vypravěč neboli autor. Neosobuje si kritiku i přes sem tam jemný povzdech a umí neokázale a ve stručnosti posunovat děj. Časové úseky od roku 1945 až po jaro 1990 jsou řešeny většinou náznakem, ale nikoli na úkor děje. Zdánlivá jednoduchost maskuje drama s hluboce lidským podtextem, nesklouzávající k laciné sentimentalitě, i když slza sklouznout může a místy příběh tohle zdání vzbuzuje. Jasnou zábranou je tu ale realita, kterou ocení zvláště ti čtenáři, kteří nelehkou dobu, do níž je zápletka zasazena, ještě pamatují.
Pro tohle všechno si s chutí přečteme příběh, který se stal či nestal, o lidech, kteří žili nebo nežili, který inspiruje k otázkám a nabízí tolik možných odpovědí… Na začátku bylo řečeno, že Holubova kniha je překvapením, a závěrem si zbývá přát, abychom si tak pozoruhodného čtení v budoucnu užili víc.

Jiří Holub: Zádušní mše za hraběnku

TIP Z REGIONU:

V neděli 14. srpna 2011 bude při místní poutní slavnosti v obci Mláka na Třeboňsku pokřtěna publikace Stanislava Vaňka nazvaná Mláka – vesnice a poutní místo na jihu Čech.

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Dcera K. H. Borovského se jmenovala Zdeňka. (92 správných odpovědí, 2 chybně)

Výherci: M. Černá, M. Dvořáková, I. Michalová, H. Miškovská, T. Preňková, M. Přeučilová.

Nová otázka: 7. srpna roku 1941 zemřel indický či chcete-li bengálský básník, který se proslavil po celém světě a stal se dokonce nositelem Nobelovy ceny za literaturu – dostal ji v roce 1913. Z jeho děl připomínáme lyrickou sbírku Gítaňdžali nebo Zahradník.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.