Literární matiné 7. 11. 2010
KNIŽNÍ TIPY:
Jan Stráský: Přehrady Čech, Moravy a Slezska – průvodce
Kniha, která shromáždila podrobné údaje o nejvýznamnějších vodních dílech naší země a kromě technických zajímavostí nabízí i tipy na výlety a rekreaci.
Jan Halada: Osudy moudrých
Průvodce evropským myšlením. Už šesté vydání úspěšné knihy, která popularizuje dějiny filozofie a představuje největší evropské myslitele.
NÁŠ HOST:
Hostem Literárního matiné je architekt Jaromír Kročák, který představuje svou prvotinu, román Ateliér Konus. Děj se odehrává v Českých Budějovicích a zvědaví čtenáři se snaží dešifrovat postavy a děje tohoto příběhu. Hlavní hrdina je nejspíš autor sám, kdo jsou ti ostatní?
RECENZE Michala Bauera
Anna Bikont: My z Jedwabneho (H&H, překlad Jiří Vondráček )
My z Jedwabneho je kniha-svědectví. A je to svědectví k uzoufání těžké, abych parafrázoval básníka. Polská novinářka Anna Bikont se rozhodla otevřít téma, které je v Polsku velmi choulostivé: podíl Poláků na holocaustu a odpovědnost za něj. Několik let pátrala po průběhu události, jež odkrývá jednu z podob lidství. V červenci 1941 došlo v obci Jedwabne k pogromu na Židy, při němž byli Židé násilně shromážděni na náměstí, ponižováni, biti, zahnáni do stodoly a zaživa upáleni. Komu se podařilo vylézt, byl vhozen zpět, v okolí byli hledáni další Židé, aby nikdo neunikl smrti, ženy byly znásilňovány a poté zabity, mezi oběťmi byly samozřejmě i děti. V úkrytu se podařilo přežít jen několika málo Židům. Číselné údaje se rozcházejí, uvádí se obvykle počet 1600 zavražděných lidí. To ovšem hovořím pouze o Jedwabnem, pogromy proběhly i na dalších třiceti místech východního Polska, celkový počet židovských obětí, které byly zabity Poláky, je tak podstatně vyšší. Němci totiž tehdy okupovali toto území a vztek Poláků dostal směr odporu vůči Židům. Ti provokovali tím, že vlastnili majetek, působí úslužně, nebránili se, neuměli se příliš bránit, drželi při sobě jako komunita, pomáhali si vzájemně, nesli cejch těch, kdo zabili Krista – poslední věc přiživovali mnozí představitelé polské katolické církve. Již dříve, po okupaci východní části Polska Sovětskou armádou, byli mnozí Poláci odvlečeni do Sovětského svazu a často se už nevrátili. Se Sověty spolupracovali polští komunisté a nejednou právě také Židé, takže byli viněni ze smrti a zmizení Poláků. Důvod k nenávisti si člověk vždy dovede najít poměrně snadno. Hledání viníků je jedna z nejsnazších a psychologicky nejpůsobivějších skutečností. Poláci nyní dostali od Němců tři dny na to, aby dali průchod svým emocím, své nenávisti a zlobě – a aby Němcům pomohli zbavit se Židů.
Kniha Anny Bikont má dva rozměry: minulý a současný. Zabývá se totiž nejen dějinami, ale i dosahem historických událostí do dnešní doby. Autorka vedla množství rozhovorů s viníky i oběťmi – představitelů první skupiny bylo podstatně více než té druhé. Před autorkou i čtenáři vyvstává otázka viny i smyslu. Proč se k minulým událostem vracet? Téměř všichni z těch Poláků, kteří se podíleli na vraždách Židů, se jako viníci necítili a necítí. Polská společnost většinou činí za tyto pogromy zodpovědné Němce nebo považuje návrat k těmto událostem za špinění celého polského národa. Tedy: Buď je to lež, nebo – je-li to pravda – je třeba o tom mlčet. Ukazuje se, že antisemitismus není ani minulostí, ani projevem minorit. Má hluboké kořeny a obrovský dosah a rozsah. Zdá se, že dějiny s námi stále přebývají, že se jich nedokážeme zbavit, že nelze (u)dělat tlusté čáry (jakkoli zbarvené) za minulostí, neboť naše dějiny a naše činy jsou s námi neustále. A jaký je závěr? Ti, kdo byli v roce 1949 odsouzeni do vězení – bylo to pouhých 11 lidí na 8 až 15 let –, považovali a považují tento trest za nespravedlnost.
SOUTĚŽ:
Odpověď na minulou soutěžní otázku: Pět holek na krku - román I. Hercíkové. (75 správných odpovědí, 1 chybně)
Výherci: J. Kvasničková, T. Mužíková, M. Podlahová, M. Rotmajerová, J. Rudolf, J. Řehořová.
Nová otázka: 7. listopadu roku 1925 se narodil jeden spisovatel a překladatel, který nejraději zpracovával pověsti a staré příběhy, ať už pražské, nebo francouzské, nebo španělské. Byl to také neobyčejně šikovný rozhlasák, který se vyznal v rozhlasovém archivu a připravoval z něho krásné pořady. Literárně zpracoval také vzpomínky Karla Kludského – to je kniha Život v manéži. A jinak si asi vybavíte Pražské figurky, to je hezká knížka ze života staré Prahy.
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy