Literární matiné 5. prosince 2010

Jiří Černý: Určitá míra facky
Komentáře z let 2001-2008. Texty známého hudebního publicisty, týkající se kulturního a společenského života, vycházely v MF Dnes, Reflexu, Lidových novinách a Hospodářských novinách.

Jiří Černý: Určitá míra facky|foto: Nakladatelství Galén

Haruki Murakami: Po otřesech
Šest povídek světoznámého japonského autora. Děj jednotlivých příběhů spojuje rok 1995, kdy došlo hned ke dvěma katastrofám: zemětřesení v Kóbe a sarinový útok v tokijském metru. Tato kniha je autorovou reakcí na ně.

Haruki Murakami: Po otřesech|foto: Nakladatelství Odeon

TIP Z REGIONU:

Členové Klubu historie letectví v Jindřichově Hradci se vydali po stopách našich válečných letců už mnohokrát a veřejnost se mohla o jejich cestách dozvídat prostřednictvím tisku, rozhlasu i televize. Až teď se ale můžeme seznámit s jejich cestami v knize. Jmenuje se Za hroby se lvy, její podtitul zní Po stopách osudů čs. válečných letců padlých v letech 1939 až 1945 a zahrnuje cesty po kontinentální Evropě. Podepsáni jsou pod ní Vladimír Vondrka, Aleš Hazuka a Vladislav Burian, kteří ji také nedávno v muzeu Jindřichohradecka slavnostně pokřtili.

REZENZE Michala Bauera

Sešity. Výběr z 33 ½ čísel časopisu
60. léta 20. století jsou jedním z nejzvláštnějších období české literatury. Oproti 50. letům, kdy se spisovatelé museli vypořádávat s tvrdým ideologickým tlakem a rozhodovat se mezi hledáním míry vlastní odvahy nebo podřizováním se mocenskému tlaku, bývá tato dekáda označována jako zlatá léta české literatury a posuzována jako velké uvolnění. Celý svět tehdy procházel rychlými proměnami, odehrávaly se v něm významné události, z nichž si lidstvo pamatuje zejména ty dramatické – hrozba válečného konfliktu mezi Sovětským svazem a USA, válka ve Vietnamu, tzv. kulturní revoluce v Číně, revolty studentů a mladých lidí po celém světě. U nás bylo hledání třetí cesty a pokusy o alespoň jistou emancipaci vůči sovětské velmoci ukončeny okupací v létě 1968. Iluze hrdinství, kterou tak rádi vytváříme, má úplně jiný obraz při pohledu ze zahraničí. Jak říká jedna z postav polského filmu Mała Moskwa režiséra Waldemara Krzysteka z roku 2008: „Stačí zadupat a Češi dávají ruce nad hlavu.“ Patrně se podle ostatních vzdáváme příliš snadno a rychle. Nicméně umělecké aktivity v 60. letech v Československu nabyly výrazné intenzity a objevily se zde osobnosti, které patří k těm nejdůležitějším v moderní české kultuře. Podstatné z tohoto hlediska byly i umělecké časopisy této doby. Mezi nejznámější patří vedle týdeníku Literární noviny a časopisu Světová literatura především dvě periodika, která byla určena primárně pro mladé autory, tedy Tvář a Sešity pro mladou literaturu. Druhý z nich vycházel v letech 1966-69, od září 1968 s pozměněným názvem Sešity pro literaturu a diskusi. V pražském nakladatelství Gallery byl nedávno vydán rozsáhlý výbor, který uspořádal Petr Kabeš, tehdejší vedoucí redaktor časopisu, za spolupráce Jaroslava Kořána a Dušana Karpatského. Pohled do publikace, která připomíná typickou grafiku Sešitů, ukazuje, že okruh přispěvatelů byl poměrně široký, své texty zde vydávali básníci (kromě Kabeše např. Jiří Kolář, Ivan Diviš, Miloslav Topinka, Ivan Wernisch či Jan Zábrana), dále prozaici (Jiří Gruša, Josef Škvorecký, Josef Jedlička), ale také scénáristé, filosofové, kunsthistorici, esejisté domácí i zahraniční (namátkou Vladimír Körner, František Vláčil, Václav Bělohradský, Jindřich Chalupecký, Günter Grass, Allen Ginsberg, Henri Michaux, Witold Gombrowicz, Josif Brodskij, Jean-Paul Sartre a další velicí světoví intelektuálové). Jinak řečeno, poskytoval tento časopis otevřenou platformu a představoval jeden z nejinspirativnějších prostorů pro tvůrce i čtenáře. Důležitá byla i literárněkritická rubrika, různá konfrontační a polemická setkávání, zaměření na aktuální tvorbu především domácí, ale i zahraniční, připomínáni ovšem byli také autoři pozapomenutí a zakazovaní, už jmenovaný Jiří Kolář nebo Josef Palivec, ze zahraničních Anna Achmatovová či Alexandr Solženicyn. Právě prolínání různých uměleckých a obecnětvůrčích oblastí českých a světových činil ze Sešitů nadčasové periodikum, zaměřené progresivně, otevřené novým uměleckým proudům a postupům (pop-artu, grafické a fónické poezii, propagoval happeningy apod.), redaktoři se nechtěli podřizovat vnějšímu omezení a širokým záběrem také překračovali hranice generační, ideologické i časové. Aneb jak uvedl německý básník Gotthold Ephraim Lessing již v 18. století: „Mám rád, když se mladý básník něčeho odváží.“ Autoři a redaktoři Sešitů toto Lessingovo ocenění naplňovali ve druhé polovině 60. let vskutku výrazně.

Sešity. Výběr z 33 ½ čísel časopisu

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: kniha O. Wilda se jmenuje Strašidlo Cantervillské /nebo Cantervillské strašidlo/. (Správně: 57, chybně: 1.)

Výherci: R. Fránová, V. Matoušková, M. Podlahová, M. Váňová, J. Veselý, E. Vlková.

Nová otázka: Tentokrát si nemohu pomoci a musím vám připomenout román, který mi v mládí přinesl mnoho šťastných chvil: napínavý příběh Hrabě Monte Christo, jehož autorem, jak jistě víte, je Alexander Dumas starší. Ten zemřel právě před 140 lety, 5. prosince 1870. Vybavíte si jméno hlavního hrdiny této knihy, námořníka, který se mstí za roky nespravedlivého žaláře?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.