Literární matiné 5. června 2011

r_2100x1400_regiony.png

KNIŽNÍ TIPY:

Viktor Pelevin: Svatá kniha vlkodlaka
Současná ruská realita v románu, který je zábavný i kritický zároveň.

Viktor Pelevin: Svatá kniha vlkodlaka

















Josef Fousek: Deník starého muže
Postřehy a názory Josefa Fouska v jeho fejetonech, které nepostrádají laskavý pohled na okolní svět a osobitý humor.

Josef Fousek: Deník starého muže

















NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je česká výtvarnice a spisovatelka žijící ve Francii Lenka Civade, která od 1. června 2011 vystavuje v kavárně Českého rozhlasu České Budějovice.

Lenka Civade: Lanýže












RECENZE Mileny Lenderové:

Daniela Tinková: Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě.
Rozsáhlou publikaci zasvětila Daniela Tinková tématu, jemuž se dlouhodobě věnuje: osvícenské disciplinaci společnosti, jejím podobám a atributům. Profesionalizace porodnictví, chronologicky zahrnující období od prvních desetiletí 18. do prvních desetiletí 19. století, je jedním z jejích nejvýraznějších projektů. Založena byla na vytvoření nového profesního aparátu, který připravoval „nové“ porodní báby a současně jim vytvářel konkurenci v podobě mužských odborníků - akušérů a později lékařů - porodníků. Ve stejném období jako tyto profese vzniká porodnice, instituce kombinující sociální péči se sociální kontrolou. Porod, po staletí ženská, intimní záležitost, odehrávající se v příšeří domácnosti, pod rukama porodní báby, provázen mumláním modliteb a občas i zaříkáváním, se medikalizuje, maskulinizuje a institucionalizuje.
Celý stoletý proces – včetně nezbytné retrospektivy – líčí autorka s nespornou zasvěceností a obratností: sleduje celou řadu otázek souvisejících a úzce provázaných, kde téma „nové“ porodní báby je jedním ze stěžejních, neboť přímo vyzývá k pokusu objasnit spojitost osvícenské biomoci s „pokrokem“, vytlačujícím „neučenou“ bábu z domény, která jí byla po staletí vlastní.
Spis je členěn do tří celků, z nichž první, Gender, věda, stát, je věnován analýze kategorií, s nimž autorka pracuje (biomoc, biopolitika, gender aj.), podrobnému vysvětlení zrodu a geneze zdravotní policie.
V druhé části publikace nazvané „Růžová zahrádka“ a „azyl nevinnosti“. Profesionalizace porodnictví v osvícenské Evropě se hlavními postavami stávají evropská porodní bába a její nový konkurent, akušér. Autorka rekonstruuje vývoj „babictví“ a jeho modifikaci způsobenou medikalizací porodnictví a zrozením kliniky v 18. století.
Třetí část, Mít oči na špičkách prstů. Báby a akušéři v Čechách na přelomu 18. a 19. století analyzuje dané téma v prostředí Prahy a českých zemí, především Čech. Základní „kostra“ zdravotních reforem a institucionálního vývoje porodnice je zde bohatě rozvinuta.
Evropská kultura byla založená na písmu, což platí i pro vývoj medicíny. Součástí medikalizace porodu je početní nárůst „příruček k babení“, specificky „ženské literatury“, adaptované pro čtenářky, o jejichž intelektuálním potenciálu si mužští autoři nečinili iluze. Konkurenční a vzájemně se popírající duo tradiční bába – moderní akušér, svou činností narušující kontury soudobého konstruktu maskulinity, duo dirigované profesorem porodnictví, doplňuje sociálně handicapovaná rodička. Ta je pasivním objektem odborné pozornosti, tělem - učební pomůckou a tělem pracujícím, bytostí vystavenou kázni, práci a náboženské výchově.
Lze konstatovat, že autorka našla odpověď na všechny otázky, které si v úvodu položila. Upřesňuje řadu hypotéz, osvětluje řadu tradovaných nejasností a současně inspiruje ke kladení dalších dotazů.
Publikace Daniely Tinkové představuje průlom v dosavadním bádání, a to jak v oblasti dějin porodnictví a ženských dějin (báby byly v podstatě první ženskou profesí, u níž byla vyžadována prokazatelná kvalifikace), tak v oblasti gender history – je dalším důkazem „užitečnosti“ kategorie gender v historickém bádání.

Daniela Tinková: Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě.

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jan Zábrana. (65 správných odpovědí)

Výherci: P. Kopecký, K. Neubauerová, V. Štroblová, M. Tročilová, J. Veselý, Š. Zabilková.

Nová otázka: Kulatá dobromyslná tvář a nezbytný deštník, k tomu kněžské povolání – těžko si představit méně typického detektiva než je ten, jehož si vymyslel Gilbert Keith Chesterton, od jehož smrti brzy uplyne už 75 let. Tento britský spisovatel rozhodně nepsal jen detektivky, ale mezi stovkou jeho knih jsou i romány či eseje. My se vás ale ptáme, jak se jmenuje jeho slavný detektiv.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Spustit audio
autor: Hana Soukupová