Literární matiné 4. 1. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Vladimir Nabokov: Mášeňka
V rámci souhrnného Nabokovova díla vydává Paseka také jeho první publikovaný román. Hlavní hrdina se v emigraci setkává se svou někdejší láskou a probouzí se v něm touha změnit celý svůj život.

Vladimir Nabokov: Mášeňka

V souřadnicích volnosti
Česká literatura 90. let 20 století v interpretacích. Monumentální publikace přibližuje čtenáři jednotlivá díla, která v 90. letech buď vznikla, nebo poprvé oficiálně vyšla - od exilové a samizdatové literatury až k mladým autorům současné doby.

V souřadnicích volnosti

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je numismatik a historik Jiří Chvojka, který právě vydává knihu Medaile Českobudějovicka.

Jiří Chvojka: Medaile Českobudějovicka

RECENZE Karly Ladwigové:

Bohumil Svoboda - Jaroslav V. Polc: Kardinál Josef Beran

Jako jedna z výjimečných osobností se zapsal do našich novodobých dějin pražský arcibiskup a primas český - kardinál Josef Beran. Dosud kupodivu chybějící kritickou monografii o tomto hrdinovi své doby zastupuje kniha vydaná v roce 2008 v nakladatelství Vyšehrad. Životní příběh velkého vyhnance (tak zní její podtitul) inspiroval B. Svobodu (1924), přímého svědka tehdejších událostí. Jako zkušený publicista a novinář (má za sebou řadu monografií a knižních rozhovorů) čerpal z velkého množství materiálů, zvláště mons. Jaroslava Polce, profesora církevních dějin a bývalého děkana TF UK, s nímž se dělí o autorství knihy. Mimo jiné v ní najdeme citace z díla Václava Vaško nebo Karla Kaplana, svědectví kardinálových spolupracovníků, vzpomínky jeho spoluvězňů z Dachau aj. Kromě pohnutých osudů J.Berana (narozeného 1888 v Plzni) je vylíčena v širokém záběru složitá situace a zvrat našich dějin v roce 1948 i jeho dopad na katolickou církev. Kardinálova role jako bývalého vězně z Terezína a 3 roky z Dachau tu byla zvlášť významná.
Všimněme si krátce, co tomu předcházelo. J.Beran vystudoval na kněze v Římě, kde byl 1911 vysvěcen a získal doktorát teologie. Jako profesor náboženství a pedagogiky se stal ředitelem Učitelského ústavu sv.Anny v Praze a později rektorem Arcibiskupského semináře. Mimo to přednášel jako řádný profesor na TF UK. Za okupace následovala léta věznění a po válce (1946) byl jmenován pražským arcibiskupem. V této funkci vzbudil rozruch jeho konflikt s lidovci, jimž vytýkal opuštění křesťanských zásad, směřování ke kolaboraci a nemravný život jejich generálního tajemníka. Navrhoval také vyloučit kněze z politického života a členství v lidové straně, jež se dostala do vleku protikřesťanských tendencí. (Zákaz nabyl platnosti teprve v pozdějších letech.) Je překvapivé, že autor knihy zde lidovce brání a nedoceňuje Beranovu tehdejší prozíravost a snahu izolovat církev od nástupu kolaborantské éry v komunisty ovládané republice. Jako arcibiskup byl povinen o její čistotu dbát, neboť za ni ručil. Bojoval rezolutně za náboženskou svobodu a svobodné školství a v pastýřských listech vyzýval k pokojnému soužití bez kulturního boje vyvolávajícího mravní úpadek. Jak to dopadlo, víme. V červnu 1949 přepadli komunisté Arcibiskupský palác a po bouřlivé slavnosti Božího Těla ve Svatovítském chrámu následuje Beranova 16letá internace, plná utrpení; vyloučili ho dokonce ze Svazu bojovníků za svobodu. Teprve v roce 1965 odlétá do Říma, tentokrát navždy, neboť ani reformní komunisté si ho v zemi nepřejí; jeho nástupcem byl ustanoven apoštolský administrátor F. Tomášek.
Jako nově jmenovaný kardinál vykonal Beran ve zbylých třech letech života mnoho užitečného a na svých cestách po Evropě, Americe a Kanadě se mimo jiné zasloužil o stmelování české emigrace. Zemřel v Římě 17. 5. 1969 a je pohřben mezi papeži v kryptě Svatopetrského chrámu.
V příloze knihy najdeme v plném znění dva proslulé pastýřské listy, Beranův projev o náboženské svobodě svědomí na II.vatikánském koncilu a poznámku k jeho beatifikaci. To vše doplňuje bohatá fotodokumentace, literatura a jmenný rejstřík. Stojí opravdu za to přečíst si knihu o člověku, jehož V. Černý ve svých Pamětech nazývá "prostým a skromným mužem z mravní ocele, neschopným mlčet ke lži a ochotným k mučednictví".

Bohumil Svoboda - Jaroslav V. Polc: Kardinál Josef Beran

SOUTĚŽ:

Nová otázka: Tentokrát se ptáme na dílo anglického prozaika a dramatika, který žil v letech 1867 až 1933 a je nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Jednotlivé části jeho slavné trilogie se jmenují Bohatec, V pasti a K pronajmutí. Líčí životní příběhy několika generací jedné měšťanské rodiny vrcholné viktoriánské éry. Rodové jméno je v názvu této trilogie. Víte, jak se tato románová kronika jmenuje a kdo ji napsal?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.