Literární matiné 3. dubna 2011
KNIŽNÍ TIPY:
Bedřich Nosek, Pavla Damohorská: Židovské tradice a zvyky
Hlubší pohled do tohoto stále ještě málo známého světa nás seznámí nejen se svátečními a mimořádnými chvílemi, ale i všedními dny v životě Židů.
Hana Whitton: Sedmý hřích se trestá smrtí
Detektivní román ze středověké Anglie.
NÁŠ HOST:
Naším hostem je Jan Hlach, který v píseckém nakladatelství Praam vydal knihu Požár aneb pět povídek z padesátých let a jeden sen, v níž se nechal inspirovat tragickým osudem svých rodičů, politických vězňů. Jeho otec, lékař Jan Hlach i jeho manželka Olga, právnička, byli počátkem 50. let odsouzeni v politickém procesu: jejich tři malé děti zůstaly samy, otec strávil ve vězení čtyři roky a matka byla propuštěna až v roce 1960.
RECENZE Mileny Lenderové:
Libuše Heczková: Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky.
Literární kritička a editorka Libuše Heczková působí na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá dějinami českého modernismu, sémiotikou a genderovými studiemi. Její poslední práce staví na těchto okruzích autorčiny specializace: zaměřuje se na genderové aspekty české literární kritiky pozdního 19. a raného 20. století, hledá skrytý smysl slov označujících hranice mužského a ženského prostoru, mužské a ženské komunikace, přináší plastický obraz české literární kritiky vycházející od psacích stolků publicistek, spisovatelek a novinářek, zkrátka „píšících Minerv“, navykajících „české ženy vzdělávat se a myslet“.
I pro poučeného čtenáře, znajícího kritické stati Elišky Krásnohorské, Terézy Novákové, Pavly Moudré či Pavly Buzkové, je publikace příjemným překvapením, přinášejícím netušený objem zcela nových informací, zapomenutých jmen, postřehů a závěrů.
Vedle těchto individualit sleduje autorka platformy, na nichž se ženská literární kritika mohla rozvíjet – časopisy Ženské listy, Ženský svět, Ženskou revui, Ženský obzor a Ženské směry. Objasňuje širší politický, sociální a kulturní kontext, z kterého ženy vstupovaly do „neženského“ oboru literární činnosti, jakým tehdy literární (a umělecká vůbec) kritika byla.
Autorka na začátku práce vysvětluje obsah liberálního feminismu, který – především díky včasnému překladu díla J. S. Milla Poddanství žen - získal mezi vzdělanými Češkami vcelku pozoruhodný ohlas. Na dalších stránkách pokračuje analýzou jednotlivých časopisů a děl jednotlivých autorek.
Hlavní postavou celé práce je – jistě oprávněně - Eliška Krásnohorská. Heczková vytvořila její pozoruhodný osobní i umělecký portrét. Jediné, co postrádáme, je pokus najít jiné než materiální důvody, které Krásnohorskou přiměly k sepsání uměleckého paskvilu jménem Svéhlavička… Ten se skutečně ke kritičce „ostré jako meč“ nehodí.
Zajímavý je obraz redakce Ženských listů, tříbení názorů mezi ženami, které se na vydávání tohoto prvního životaschopného ženského periodika podílely. Kolem Ženského světa Terézy Novákové, ve srovnání s Ženskými listy časopisu otevřenějšího moderním tendencím v umění i životě, se formoval pozoruhodný kritický a překladatelský kolektiv. Na Moravě probíhal obdobný proces kolem Ženské revue Zdeňky Wiedermannové-Motyčkové¸ s níž úzce spolupracoval profesor a poslanec Masaryk. Panoráma životů, názorů a aktivit doplňují méně známé či pozapomenuté postavy – namátkou jmenujme alespoň svéráznou Annu Pamrovou či překladatelku Žofii Pohoreckou.
Práce je mimořádným interdisciplinárním počinem, zasahujícím jak do dějin literatury, tak do dějin žen či gender history. Heczková je nesporně autorkou s obrovským kulturním rozhledem, obdivuhodnou znalostí zahraniční literatury i soudobých zahraničních badatelských trendů. Příjemný je styl publikace, díky kterému je kniha mimořádně čtivá.
SOUTĚŽ:
Odpověď na minulou soutěžní otázku: autorem veršů byl Jan Čarek. (Správně: 77, chybně: 1.)
Výherci: J. Crhanová, J. Jiráčková, M. Karásková, H. Kozojedová, J. Malý, B. Stonišová.
Nová otázka: Tentokrát vám musíme připomenout Václava Cafourka, který později přijal literární pseudonym, pod kterým ho stoprocentně všichni znáte, i za své občanské jméno. Autor mnoha roztomilých a kvalitních pohádek, z nichž mnohé byly zfilmovány a posloužily mnohdy jako předloha pro televizní večerníčky, a těžko některou uvést, abyste hned nebyli doma. A tak vám napovíme jednu knížku pro dospělé, kterých ale napsal tento autor na rozdíl od dětských knih pramálo: Nezbedné pověsti. 4. dubna před stoletím se narodil a zemřel v roce 1976.
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Síť proruských propagandistů odhalovali s Čechy Belgičané. Podplácením se zabývá také Nizozemsko
-
Záměnu pacientek, která vedla k interrupci, vyšetřuje policie. Bulovka je připravená poskytnout odškodnění
-
PRŮZKUM: Pomlázku plete už jen 21 procent Čechů. Velikonoční zvyky se překvapivě drží v Praze
-
Netanjahu svolil k obnovení jednání s Hamásem o příměří. Izraelská delegace se vrátí k rozhovorům