Literární matiné 3. 5. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Fernando Morais: Mág - Paulo Coelho
Jaký je doopravdy jeden z nejpopulárnějších světových autorů dneška? Brazilský novinář hledá na tuto otázku odpověď v knize, která se nevyhýbá ani temným kapitolám v minulosti P. Coelha.

Fernando Morais: Mág - Paulo Coelho

Richard Yates: Nouzový východ
Román autora, který u nás není ještě dostatečně doceněn, vypráví příběh mladého páru, jenž se rozhodne změnit svůj poklidný maloměstský život. Na hlavní hrdiny však čeká nebezpečí.

Richard Yates: Nouzový východ

KVĚTNOVÁ ANKETA:

Která je vaše nejmilejší kniha o lásce? Ptali jsme se několika osobnosti českobudějovického literárního a kulturního života. Odpovídají: David Žák, Olga Šubrtová, Věroslav Mertl a Lenka Housková.

RECENZE Michala Bauera:

Jan Zahradníček: Mezi nás prostřena noc... Dopisy z vězení ženě Marii (CDK 2008)

Jeden z našich nejznámějších básníků 20. století Jan Zahradníček, významný nejen poezií, ale i překlady, esejistikou a vedením časopisu Akord, prožil na vlastní kůži děsivou podobu komunistické totality. Patří mezi křesťansky orientované umělce a intelektuály, kteří byli na počátku 50. let zatčeni a odsouzeni do vězení, někteří z nich byli dokonce popraveni - jeho trest zněl: 13 let, z nichž 9 skutečně odseděl. Útok komunistické moci vyvrcholil v roce 1952 ve dvou soudních procesech, v nichž měla být ochromena katolická intelektuální elita, z literárních tvůrců byli tehdy odsouzeni například Josef Kostrohryz, Václav Renč, Josef Knap, František Křelina, Václav Prokůpek, Zdeněk Kalista, Bedřich Fučík, a také Jan Zahradníček. Devět let jeho věznění se odráží v korespondenci, kterou posílal své ženě Marii a která nyní vyšla ve svazku Mezi nás prostřena noc... Editorka Martina Sendlerová a autor vysvětlivek Milan Řepa připravili soubor 250 dopisů, který má v držení Zahradníčkova rodina - manželka Marie a syn Jan. Trudné čtení těchto listů vypovídá mnohé o pisateli, adresátech i tehdejším režimu. Zahradníček byl v červnu 1951 zatčen a odveden od rodiny, od tří malých dětí a manželky, v okamžiku, kdy jeho starší dcera Klárka měla 1 rok a nejmenší dceři Zdislavě byly teprve dva týdny. V prvních letech směl rodině posílat dopisy a dostávat od ní psaní výjimečně, jednou za čtvrt roku, takže za rok to byly pouze 4 dopisy. Podobně minimální byly i návštěvy, které směl přijmout. V dopisech tak často naráží na to, že dcerky vlastně vůbec nezná a že syn Jan se mu odcizuje, protože se pro něho tatínek ve vzdáleném vězení stává cizím člověkem. Komunistickému režimu se podařilo rozbít rodinu, zničit osudy milovaných lidí, jako tomu tehdy bylo v mnoha a mnoha případech. To, k čemu se Zahradníček ve vězení po celá léta upínal, byla víra v Boha a doufání, že bude brzy propuštěn. Problémem ovšem bylo, že poúnorový režim měl svá měřítka na vinu a trest: viníkem se stal člověkem už jen tím, že vlastnil půdu, že věřil v Boha, že měl svůj vlastní názor. A také tehdy, když odmítal uctívat Sovětský svaz, Stalina i domácí komunistické politiky. Do života rodiny Zahradníčkových zasáhla tvrdá osudová rána ještě v roce 1956, kdy obě holčičky zemřely na následky otravy houbami. Tíživé pasáže z korespondence ukazují pokus Jana Zahradníčka vyrovnat se s tímto zážitkem a posílit ducha manželky. V dopisech, které byly cenzurovány a básník v nich nesměl reflektovat svůj pobyt ve vězení, se objevují praktické rady, související se stěhováním, neboť rodina musela několikrát měnit bydliště, komunistický režim totiž nenechal v klidu ani děti a ženu, i když byl Jan Zahradníček "zpacifikován" ve vězení, v listech jsou časté pozdravy, z nichž vyplývá, jak básník na ostatní myslel a jak strádal odloučeností, na dálku se pokoušel dávat rady, jak vychovávat děti, obracel se k Bohu pro podporu a neustále se snažil hledat naději na brzké propuštění. To se uskutečnilo až v květnu 1960; shledání s blízkými bylo ovšem krátkodobé, neboť po pěti měsících na svobodě na následky oslabení organismu a nemoc Jan Zahradníček umírá. Z patnácti let, kdy byli s Marií manželi, spolu mohli být jen 6 let. S dcerou Zdislavou prožil 2 týdny a s poslední dcerkou Marií, která se narodila po Zahradníčkově krátkodobém uvolnění na pohřeb Klárky a Zdislávky, oněch posledních 5 měsíců. Represe komunistické moci tak vyústily v předčasný básníkův skon; Janu Zahradníčkovi bylo 55 let.

Jan Zahradníček: Mezi nás prostřena noc

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Ivan Vyskočil. (55 správných odpovědí)

Výherci: M. Dušáková, R. Kotlárová, B. Příhodová, L. Součková, B. Šímová, J. Židová.

Nová otázka: Jednu krásnou moderní českou báseň o lásce možná znáte z její zhudebněné verze v podání Vladimíra Mišíka. Napsal ji básník, jehož život tragicky skončil už v pětadvaceti letech. Pro generaci, která dospívala na pokraji normalizace, se stal legendou a jistě k tomu přispěly právě písně, které vznikly z jeho veršů. Napište nám jméno tohoto básníka a také - nezapomeňte - jak se tato báseň jmenuje.

Láska je jako večernice
plující černou oblohou
Zavřete dveře na petlice!
Zhasněte v domě všechny svíce
a opevněte svoje těla
vy
kterým srdce zkameněla.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.