Literární matiné 26. června 2011

Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec
Hrabal je sice důležitou osobou v memoárech filozofa Ivo Tretery, ale setkáme se v nich i s mnoha dalšími zajímavými lidmi, ať už z řad umělců, nebo politiků.

Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec|foto: Nakladatelství Paseka

Iveta Toušlová, Marek Podhorský, Josef Maršál: Toulavá kamera 12
Další kniha čerpající z oblíbeného televizního seriálu nás zve na toulky po naší zemi.

Iveta Toušlová, Marek Podhorský, Josef Maršál: Toulavá kamera 12|foto: Freytag & Berndt

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je publicistka Monika Horáková, která nám představí unikátní knihu, existující zatím jen v jediném exempláři. Jmenuje se Domovský okres Nová Bystřice slovem a obrazem, pokřtěna byla v neděli 26. června a onen jediný exemplář si můžete prohlédnout ve vlastivědném muzeu v Reingers. Texty jsou česky a německy.

Lidé si prohlížejí unikátní knihu Domovský okres Nová Bystřice slovem a obrazem|foto: Hana Soukupová

RECENZE Lukáše Matošky:

E. L. Doctorow: Homer a Langley
Žijícího klasika E. L. Doctorowa netřeba českému čtenáři blíže představovat, neboť byl v minulosti do češtiny hojně překládán. Poslední autorovo dílo, jímž se recenze zabývá, román Homer a Langley, vyšel v originále roku 2009.
Homer a Langley Colleyrovi jsou bratry, posledními potomky kdysi váženého měšťanského rodu, za jehož úpadkem rozhodující měrou stojí. Prazvláštní okolnosti života bratří nejsou tak docela plodem romanopiscovy představivosti, Doctorow – v rámci jeho literatury, která je právem ceněna pro nepřekonatelnou schopnost fabulace, se nejedná o výjimku – pouze přikrášluje skutečný příběh bratrů Colleyrových, jak tomu románová forma chce.
Při četbě díla si případně vybavujeme proslulý román Ragtime, ve srovnání s nímž by Homer a Langley obstál jako podstatně smířlivější a humanizovanější varianta retro-románu – oběma dílům, jejichž komparace může být zde jen předběžná, je vlastní široké sociální usouvztažňování, konkrétně pak mapování života americké společnosti prvé poloviny 20. století v souvislostech. – Vyprávění se začíná v době dětství obou bratrů, během něhož Homer oslepne, dále děj vyústí v období vstupu Spojených států do první světové války, jíž se Langley jako voják účastní a zaplatí za to zdravým rozumem, aby následovalo meziválečné období, hospodářská krize a další válečná katastrofa. Pomyslný práh půlstoletí však Doctorow tentokrát překračuje a sonduje i 50. a 60. léta, v nichž se děj románu přibližně završuje.
Langley, na něhož je bratr Homer díky svému handicapu vázán, je zároveň předmětem bratrova zájmu, resp. celý svět se Homerovi podává skrze bratra, s omezenou možností ověření takto nabytých informací. Přičemž Langley sám, jako člověk oslabený na duchu válkou, je pozoruhodným předmětem zájmu – všudypřítomné jsou jeho filozofické pokusy o uchopení pravé podstaty světodějných, ale i životních okolností, přičemž v případě Langleyho – bohudík nebo bohužel – nezůstává jen u teorií, ale jeho úvahy mají zcela praktické dopady. Langley shromažďuje věci všeho druhu, v čemž si nezadá se svým českým protějškem ze Slavností sněženek; tak například, jak toho využívá i přebal knihy, dlouhodobě shromažďuje noviny se záměrem vytvořit jedny univerzální, jež by platily pro jakýkoli den, byly by jakousi sumou toho, co se průměrného amerického dne může udát – „Colleyrovy trvale aktuální nedatované noviny, jediné noviny, které kdy budete potřebovat“. Nevkládá Doctorow nápadem univerzální tiskoviny do úst a do rukou slaboduchému Langleymu předjímku vynálezu internetu, který teprve naléhavost Langleyho vizí prohloubí? Zároveň bychom v pomateném Langleym mohli spatřovat, metaforicky vzato, kritiku po informacích bezhlavě žíznícího dnešku, která je obsažena v bratrově touze pojmout nepojmutelné. Konečně na kritiku nových médií a technologií usuzujeme oprávněně, protože Langley ji dobově vyslovuje: „Když člověk čte nebo poslouchá rádio, vidí scénu v hlavě (…) Nekonečné perspektivy, bezhraničné obzory. Ale televizní obrazovka všechno zploští, stlačuje svět, o mysli nemluvě.“
Anglista Josef Jařab si v doslovu celkem oprávněně pokládá otázku po vztahu Doctorowa k dějinám, vždyť dílo, jak bylo vzpomenuto, je retrospekcí více než první poloviny 20. století americké společnosti. Přičemž osobu Homera, která nás zde dějinami provádí, pro její slepotu a z ní vyplývající statičnost, bychom mohli považovat za apostrofu historika nebo obecně člověka, jenž se snaží konzervovat přítomnost pro budoucí. K takové úvaze vede čtenáře i jmenný odkaz na bájného Homéra – Doctorow si rád pohrává se symboličností jmen, která volí –, prvního velikého vypravěče dějin, příznačně rovněž slepého barda. Způsob, jakým Homer ohmatává tváře komukoli, koho si chce představit, jakoby se podobal snaze pozorovatele usoudit cokoli o době, kterou bude vždy nahlížet s nějakým takovým omezením. Nezračí se na dohledávaném pozadí vyprávění jakási Doctorowova skrytá dějinně-filozofická teze, již jako spisovatel a nikoli filozof nemusí naplno vyslovovat? V tom také spatřuje Kundera, když uvažuje o úloze románu ve formování evropské kultury, výhodu romanopisce oproti filozofovi – spolu s Doctorowem jsme se opakovaně přesvědčili o správnosti takového postřehu.

E. L. Doctorow: Homer a Langley|foto: Nakladatelství Odeon

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: František Gellner. (75 správných odpovědí, 1 chybně)

Výherci: J. Brabencová, B. Kadečková, E. Kantorová, A. Podlahová, V. Tourek, M. Vitvarová.

Nová otázka: Naše hádanka tentokrát připomene polského básníka, esejistu a překladatele, nositele Nobelovy ceny z roku 1980, který se narodil 30. června právě před stoletím. Je to Czeslav Milosz a vy ho určitě znáte jako autora esejů Rodná Evropa, básnické knihy Hymnus o perle nebo sbírky nazvané To. Možná ale nevíte, že tento polský autor se v Polsku nenarodil, přestože byl Polák a polsky psal. Ve které zemi leží jeho rodiště?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.