Literární matiné 22. 2. 2009

22. únor 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Jiří Pehe: Tři tváře anděla
Velký román sleduje příběhy tří generací jedné rodiny, které poznamenaly události 20. století: první i druhá světová válka, ale i emigrace a hledání smyslu toho, co osud jednotlivým členům rodiny přichystal.






Jiří Pehe: Tři tváře anděla

Jaro Křivohlavý: Psychologie moudrosti a dobrého života
Co je důležité pro to, abychom se v životě cítili dobře? Autor ve své knize shrnuje do nejdůležitější, co bylo na toto téma kdy napsáno.







Jaro Křivohlavý: Psychologie moudrosti a dobrého života

NÁŠ TIP:

Ve druhém vydání, doplněné o obrazovou přílohu, vycházejí v nakladatelství Academia studie o socialistické kultuře z pera Vladimíra Macury. Od smrti tohoto vynikajícího literárního vědce, spisovatele a překladatele uplyne letos už deset let. Ve své knize Šťastný věk, která vyšla poprvé v roce l992, se Macura zamýšlí nad symboly a mýty kultury let 1948 až 1989. Názvy jednotlivých kapitol jsou výmluvné: Mičurin, Mandelinka bramborová, Fučík, Spartakiáda, Metro, Remek. Do druhé části knihy jsou zařazeny Macurovy některé literárněhistorické studie týkající se fungování literatury v době totality. Kniha se jmenuje Štastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře).

Vladimír Macura: Štastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře)

RECENZE Terezy Charvátové:

Kelly Linková: Dějí se i větší podivnosti

Na předsádce knížky Kelly Linkové "Dějí se i větší podivnosti" je citát Neila Gaimana: "Kelly Linková je v současnosti naše (rozuměj: americká) povídkářka, a to bez ohledu na žánr." Na sklonku roku 2008 její první povídkovou sbírku přineslo českým čtenářům v překladu Petry Kůsové nakladatelství Argo. Ale v souvislosti s Gaimanovým citátem mě napadá několik otázek: "Kolik současných amerických povídkářů a povídkářek známe? Máme srovnání? Podle čeho poznáme v postmoderní literatuře kvalitu povídky?" A naposled: "Je Kelly Linková opravdu ta nejlepší?"
Už samotný titul knížky napovídá, že Kelly Linková píše o "divných věcech". Jejími povídkami se prohánějí duchové, mrtvé děti, černí psi, přemutované postavy z řeckých bájí o pověstí. V gestu, které prozrazuje, že postmoderna pro ni není jen teoretická kategorie, ale bytostné východisko tvorby, vžitý způsob existence a vnímání reality, míchá inspiraci z pohádek a bájí s filmovým hororem, rodinnými dramaty, jak je servíruje televize, a naší každodenní realitou. Míchá to "opravdové" a hmatatelné, s tušeným, nevyřčeným a tajemným stejně snadno, jako když přepínáte televizi.
Lehkost a elegance, s jakými přechází mezi tématy a žánry, je opravdu obdivuhodná a tvoří podstatu jejího autorského stylu napájeného pramenem fantazie, který normální smrtelník opouští před přechodem do dospělosti. V knížce "Dějí se i větší podivnosti" je vskutku dětství citelné v mnoha ohledech. Mnoho hrdinů v jejích povídkách jsou právě děti a její svět je plný dětských traumat a nočních můr. Kelly Linková jakoby zde ještě nepřekročila hranici dospělosti, jakoby ve své mysli stále bloudila mezi pocity ztracených a opomíjených dětí, dětí, které utíkají do světa fantazie, ve které se však hrůzy reality odrážejí v ještě děsivějších podobách. Na druhou stranu ale tento děs dokáže odlehčit již zmiňovanou lehkostí vlastní dětskému uvažování a místy i humorem.
Kelly Linková ve své tvorbě zobrazuje zejména odvrácené a zasuté stránky naší mysli. Půjčuje si k tomu vypravěčské postupy nejrůznějších médií současné kultury a kombinuje je originálně a hravě, ale po přečtení její knížky ve mně pořád zůstává otázka, co je to za svět, který popisuje? Jaké mají její povídky smysl? Jak hluboce si uvědomuje, proč píše tak, jak píše, a nebo jestli je to jen hravé balancování na hraně hororu bez dalšího smyslu? Její svět je půvabný, ale je v něm obsažena pachuť dekadence. Chybí v něm katarze, cesta ke světlu. Kelly Linková prostě popisuje - bezesporu obratně a vtipně - svět temný a plný tichého zla. Popisuje ho ale jako neměnný stav bez možnosti změny. A to je důvod, proč se ptám, jestli je Kelly Linková opravdu nejlepší současná americká povídkářka.

Kelly Linková: Dějí se i větší podivnosti

TIP Z REGIONU:

Hezkou monografii si pořídila obec Doudleby. Na křídovém papíře a zhruba stovce stran se představuje jedno z krásných míst jižních Čech s bohatou historií a živými tradicemi. Knihu představí jeden z autorů dr. Jan Šimánek.

Doudleby - historie, památky, tradice





SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: R. Ruark - Medojedky.

Výherci: L. Čárová, J. Machníková, V. Matoušková, Z. Portyš, I. Šimková, J. Veselý.

Nová otázka: Novela, na kterou se tentokrát ptáme, je hodně známá. Napsal ji český prozaik, od jehož smrti uplyne 24. února už 30 let. Děj příběhu se odehrává za heydrichiády a jeho hrdiny jsou maturant Pavel a židovská dívka Ester, kterou se Pavel pokusí zachránit před deportací. Ukrývá ji a vznikne láska, která vzhledem ke kruté době nemůže skončit happy-endem. Jak se tato novela jmenuje a kdo ji napsal?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.