Literární matiné 19. června 2011

Jamie Ford: Hotel na rohu hořkosti a štěstí
Milostný příběh, jehož hrdiny rozdělí válka. Henry a Keiko se mají rádi od dětství, ale Keiko je americká Japonka – a Amerika a Japonsko stojí ve druhé světové válce proti sobě.

Jamie Ford: Hotel na rohu hořkosti a štěstí|foto: Vydavatelství Ikar

Hana Bořkovcová: Píšu a sešit mi leží na kolenou
Deníkové zápisky známé české autorky dětských knih dokumentují její život v letech 1940-1946, popisují situaci v době, která předcházela transportu do Terezína, její život v koncentračním táboře i návrat domů.

Hana Bořkovcová: Píšu a sešit mi leží na kolenou|foto: Nakladatelství Plus

NÁŠ HOST:

Hostem našeho pořadu je tentokrát historik Jaroslav Pánek, který se v několika svých knihách věnoval posledním Rožmberkům. Je autorem monografie jak o Vilémovi, tak o Petru Vokovi. Právě kniha Petr Vok z Rožmberka s podtitulem Život renesančního kavalíra vyšla nedávno ve druhém vydání v nakladatelství Vyšehrad. Petr Vok žije dodnes v obecné paměti jako veselý kumpán se slabostí pro něžné pohlaví: tuto legendu však Pánkova kniha nepotvrzuje, přestože jde o obraz mnohokrát vykreslený jak romanopisci, tak filmaři. Jejich pozornost Petr Vok očividně přitahoval; zajímalo mě, zda ho i Jaroslav Pánek považuje za nejzajímavějšího z Rožmberků.

Jaroslav Pánek: Petr Vok z Rožmberka|foto: Nakladatelství Vyšehrad

RECENZE Karly Ladwigové:

Ivana Mudrová: Tři anglické lásky
Po stopách tří literárních fenoménů „staré dobré Anglie“ se vydala ve své knižní trilogii publicistka I. Mudrová (1960). Provádí čtenáře životními osudy, krajinami a romány slavných spisovatelek anglické klasiky – J.Austenové, tří sester Brontëových a jejich podstatně mladší kolegyně D. du Maurier. První z nich stejně jako tři sestry Brontëovy neměla na růžích ustláno. Vyšly z podobného rodinného prostředí na anglických farách, prošly až krutou výchovou tehdejších internátů a finanční situace rodičů jim nedávala naději ani na výhodný sňatek, natož sňatek z lásky. Vzdor tomu či právě proto ale velmi dobře věděly, co láska obnáší, a vypsaly se z ní ve svých románech. Pro jejich přesvědčivost, sugestivní sílu, působivost i krásu jazyka byly zjevením nejen pro své současníky, ale jejich magie dodnes zasahuje i moderního čtenáře. Svědčí o tom četná filmová zpracování děl všech pěti autorek, a to od třicátých let minulého století až do našich dnů (letos se např. dostane do kin nejnovější verze románu Ch. Brontëové Jana Eyrová).
I.Mudrová se doslova fyzicky vydává na pečlivý průzkum svých hrdinek. Zaznamenává nejen jejich životní osudy, ale provádí čtenáře místy, kde žily, a dokládá to mapami krajin souvisejících s jejich životem a dílem. Uvádí stručný děj románů a pokračuje přímo průvodcovským výkladem místopisu s bohatou průvodní barevnou fotodokumentací. Další odstavce věnuje filmovým podobám románů (u D. du Maurier jsou to pouze stěžejní díla odehrávající se v Cornwallu), opět doloženým vybranými fotografiemi; přidán je popis míst i staveb z natáčení (např. Pýchy a předsudku, Rozumu a citu, Hospody Jamajky a dalších). Nic důležitého není v knize opominuto, aby si čtenář mohl udělat představu o tom, do jaké míry se inspirace prolínala se skutečnými událostmi a
Identifikací postav z románů. Mudrová je bystrou pozorovatelkou, bez zbytečných průtahů dokáže stvořit portrét, popsat dobu a bez sentimentu vystihnout i její romantiku. Je zkušenou autorkou několika knižních trilogií (naposled jí NLN vyšla Evropa okouzleným pohledem). Loňská novinka Tři anglické lásky se čtou jedním dechem a chvíle s nimi strávené potěší nejen milovníky anglické klasiky, ale své si v ní najdou i literární znalci. Za pěkně graficky vybavenou knihu vděčíme opět péči Nakladatelství Lidové noviny.

Ivana Mudrová: Tři anglické lásky|foto: Nakladatelství Lidové noviny

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Maxim Gorkij. (98 odpovědí, 3 chybně)

Výherci: B. Baštová, A. Detnar, M. Fejt, Z. Němcová, J. Rezek, J. Řehořová.

Nová otázka:

Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
blázna si ze mne dělali.
Přede mnou citem se rozplývali,
za zády se mi vysmáli.

V šedi a nudě, která bohužel v době mého mládí provázela často výuku literatury, byly takové verše vítaným osvěžením. Studentům se básně podobné popěvkům líbily a zapůsobila na ně autorova drsná upřímnost i jeho tragický osud: narodil se 19. června 1881 a v roce 1914 zmizel ve válce. Jak se tento autor jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.