Literární matiné 13. února 2011
Jan Rybář: Čtvrtá kostka Detektivní příběh, odehrávající se počátkem 17. století v Praze, se mimo jiné věnuje také okolnostem smrti slavného astrologa Tychona Braheho.
Markéta Pilátová: Víla vivivíla a piráti jižního moře
Víla a její kamarádi (včetně jedné chytré babičky) pomáhají zvířatům, osamělým a smutným v bažinatém vílím světě.
NÁŠ HOST:
Muzikolog Martin Voříšek se podrobně věnoval kapele schwarzenberských granátníků a vydal o ní knihu, ve které mapuje nejen hudební záležitosti, ale sleduje i širší kontext, v němž tato kapela působila.
RECENZE Jaromíra Slomka:
Pavel Taussig: Maminky slavných
Pavel Taussig je filmový historik a scenárista a také příležitostný herec, televiznímu publiku známý jako autor oblíbeného cyklu Úsměvy českého filmu. Do jeho bibliografie patří například knihy Hvězdy českého filmového nebe, Český biják či Veselohry století. Nakladatelství ČAS nyní vydalo jeho knížku nazvanou Maminky slavných.
Původně to byl časopisecký cyklus, knižní podoba přináší prý přepracovanou podobu jednotlivých dílů seriálu. Není nutné porovnávat rozdíly, spíše je vhodné autora pochválit za to, že texty poskládal do knižní podoby, čímž – navzdory nutně kompilačnímu charakteru celé práce – vytvořil původní, místy i objevné dílo. Postupuje se tu víceméně chronologicky, na začátku jsme ještě ve středověku, první kapitola se jmenuje Maminka Karla IV., pak s maminkou T. G. Masaryka skočíme do 19. století a s ohledem na rok narození připomínaných žen v něm dlouho zůstaneme, do 20. století se dostaneme teprve s maminkami Václava Havla, Madeleine Albrightové, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Kodeta, Mariána Labudy a Jana Kačera.
Proč Taussig zařadil do svého souboru právě matky T. G. Masaryka i Jana Masaryka a dále například matky Jana Nerudy, Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Jana Wericha a Jiřího Voskovce, a nikoli matky jiné, o nichž také existují spolehlivé prameny, je jeho výrobní tajemství. V předmluvě ostatně nevylučuje možnost nového, rozšířeného vydání této knihy, eventuálně jejího druhého dílu.
Bylo řečeno, že jde o dílo místy objevné. Ano, například v kapitole Maminka Jaroslava Seiferta Taussig porovnává báseň a skutečnost. Ve verších Seifert napsal o své matce toto: „Když zpívala, hned vesele/ spustili ptáci před okny nám./ Měla-li mráček na čele,/ odletěli hned ptáci jinam./ Zmlkli jsme rázem, ztichl smích./ I černé kotě, které tlapkou/ pohrávalo si se skořápkou,/ dívalo se jí po očích.“ V memoárech Všecky krásy světa však básník napsal: „Nevzpomínám si, že by matka kdy zpívala. Ani při práci, ani nám dětem do usínání.“ To je Taussigův postřeh a jistě stojí za připomenutí.
Pěkná knížka se bohužel neobešla bez chyb a nepřesností a bez jisté faktografické nedbalosti. Ne u všech matek slavných osobností čteme, kdy se narodily a kdy zemřely, přestože je v silách historikových, aby správná data vypátral. Jenže to znamená jít do matrik a vynaložit jisté úsilí. Práce s časovými údaji Taussiga zjevně nebaví, jde mu o příběhy a vylíčení rodinného zázemí velkých umělců či politiků, tedy toho, na co v encyklopedických heslech obvykle není místo. Takže je spíše vina nakladatele, že neupozornil autora na takové časové nesrovnalosti, jako je třeba informace o mamince Jaroslava Haška: „“…je dodnes mnoho pamětníků, kteří si vzpomínají, jak procházel vinohradskými ulicemi zavěšen do stařičké paní a jak spolu vážně debatovali o literární práci.“ Nuže, Hašek zemřel v lednu 1923, tedy před 88 roky. Pamětníků jeho procházek s matkou opravdu nemůže být „mnoho“. Ale to nic, všechno se dá napravit v onom ohlášeném druhém vydání.
SOUTĚŽ:
Nová otázka: Chceme vám připomenout Fjodora Michajloviče Dostojevského, který zemřel před 130 roky, 9. února 1881. Ve kterém díle tohoto ruského klasika vystupuje kníže Myškin? Na odpověď máte čas do pátku 18. února 2011.
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Googlu pomohla v Rakousku klička v zákonech. Jeho datové centrum pro AI ale budí obavy
-
V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla z Česka dva lidé, Češi mezi nimi ale nebyli
-
‚Komise může vzít žalobu zpět.‘ Tejc už předložil Sněmovně ‚opravu‘ evropského zatýkacího rozkazu
-
ONLINE: Ukrajinské drony zasáhly ruské logistické centrum Ozon. V místě propukl požár