Literární matiné 13. března 2011
KNIŽNÍ TIPY:
Delphine de Vigan: Ani později, ani jinde
Příběh dvou osamělých lidí, jejichž osudy se možná protnou uprostřed Paříže.
Pavel Kosatík: Ferdinand Peroutka
Pozdější život. 1938- 1978. Nové vydání knihy, která shrnuje životní osudy významného českého spisovatele, publicisty a politika.
NÁŠ HOST:
Hostem Literního matiné je spisovatel a novinář Jan Nouza, který představuje knihu Lomnicko v obrazech. Jeho texty doprovodily oleje, akvarely a kresby Petra Ettlera.
RECENZE Dagmar Blümlové:
Adresát František Hrubín. Dopisy F. Hrubína, J. Seiferta, J. Strnadla, E. Frynty, uspořádala Iva Málková
V loňském roce, roce stého výročí narození Františka Hrubína, se po dlouhé době veřejnosti představila další část básníkových dopisů z jeho bohaté literární pozůstalosti uložené Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Edice se tentokrát ujala ostravská badatelka Iva Málková, která se v rámci svého grantového projektu představila již s hrubínovskou bibliografií. Soubor korespondence nazvané Adresát František Hrubín ve stejně pěkné grafické úpravě vydává opět Ostravská univerzita společně s brněnským vydavatelstvím Host.
Vybrané adresáty a pisatele zároveň – Jaroslava Seiferta, Josefa Strnadela a Emanuela Fryntu spojuje opravdu jenom Hrubínova osobnost a rok 1970, kdy již byl těžce nemocen a kterým všechny tři soubory dopisů končí. Ačkoliv všichni tři patřili české literatuře, každý z nich se pohyboval v jiném jejím okruhu. Seifert ve své generaci narozené na prahu století a jako obdivovaná ikona mezi mladšími adepty poezie, k nimž se řadil i Hrubín. Strnadel, literát a redaktor, přednášející na vysokých školách a dlouholetý ředitel Slovanské knihovny, jediný z nich nositel akademického titulu PhDr. – mimochodem získaného na základě práce o příteli Františku Hrubínovi. Konečně Emanuel Frynta, klasik české nonsensové poezie, překladatel, člověk z okruhu kolem Bohumila Hrabala. Editorka svůj výběr uvedených osobností mimo jiné vysvětluje tím, že „chtěla pokrýt“ co největší úsek 20. století. Datacemi listů se skutečně podařilo zachytit období 30. – 70. let, ovšem zdaleka ne kontinuálně, řada let chybí, v dalších jde o dopis dva za rok, pouze čtyřicátá léta přinesla štědřejší žeň. Důvod je nasnadě: všichni čtyři, tj. Hrubín, Seifert, Strnadel i Frynta žili v Praze, na dopisy došlo pouze u příležitosti prázdninových či lázeňských pobytů, za protektorátu byl pobyt mimo Prahu samozřejmě příznivější.
Z charakteru této jakési dotekovosti povětšině sporadických listů vyplývá další problém; jen málokdy na sebe navazují, neumožňují sledovat vývoj myšlenek či situací. V případě Emanuela Frynty jde navíc téměř výlučně o dopisy jednostranné, adresované Hrubínovi. A přesto právě tento oddíl jako jediný v celé edici reflektuje významnou událost roku 1956, druhý sjezd spisovatelů, a to dokonce z oboustranného pohledu: jeho významného aktéra Hrubína i zástupce mladší generace Frynty.
Co si tedy z nabízeného edičního pohledu lze odnést? Kromě množství faktografických zajímavostí představu o Hrubínových korespondenčních partnerech i o charakteru jejich vzájemného vztahu. Přátelské vykání či onikání „Milému Seifertovi“ či „Seifertíčkovi“ a zpětně „Milému Františkovi“; dopisy nedlouhé, ale plné vzájemného respektu. Josef Strnadel, přítel ze studentských let, to on přetáhl Hrubína z práv na filozofickou fakultu, byť jenom nakrátko. Znali se důvěrně a z dopisů je zjevné, že o nejdůležitějších věcech si nemusejí psát. Zato o třináct let mladší Frynta potřebuje řadu věcí s Hrubínem řešit, být při vší vážnosti i kritický.
Je obohacující pobýt ve společnosti všech čtyř slovesných tvůrců na procházce pěti desítkami let 20. století. V ponoření do jejich slov a myšlenek lze zapomenout na rušivé prvky edice kupříkladu v přebujelém poznámkovém aparátu, který jakoby se snažil stůj co stůj vnutit představu vědecké monografie, na nevyrovnanost koncepce šesti set třiceti dvou poznámek, někdy školometských, jindy nepřesných, občas zbytečných. Ale i tak budiž chvála za další hrubínovský příspěvek a za potěšení z listů, k jejichž originálům se ne každý dostane.
SOUTĚŽ:
Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jiří Karásek ze Lvovic. (97 správných odpovědí, 1 chybná)
Výherci: St. Baštýř, I. Bartůšková, M. Černá, E. Meisl, M. Přeučilová, M. Rieszová.
Nová otázka: Který spisovatel, narozený v Českých Budějovicích, používal pseudonym Nora? Nápověda říká, že od jeho smrti uplyne 18. března 2011 už 35 let.
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozšíření mobilizace Ukrajinců? Ty, kdo do armády nechtějí, tady nepotřebujeme, říká paramedik
-
Nelze nekonat, shodli se zástupci koalice a opozice na schůzce u prezidenta o důchodové reformě
-
Polská kontrarozvědka vyšetřuje síť zaměřenou proti EU a Voice of Europe. Spolupracuje s Českem
-
Japonský modul SLIM nečekaně přežil už druhou lunární noc. Pomohlo mu převrácení při dosednutí