Literární matiné 12. prosince 2010

Michael Cunningham: Hodiny
Opět vychází kniha, která vzbudila zájem čtenářů i díky oscarovému filmu. Autor líčí jeden den v životě tří postav. Kniha je poctou Virginii Woolfové.

Michael Cunningham: Hodiny|foto: Nakladatelství Odeon

Renata Herber: Babiččina lékárna
Na každou nemoc znali naši předkové bylinky. I vy můžete zkusit léčbu pomocí rostlin podle starých receptur.

Renata Herber: Babiččina lékárna|foto: Knižní klub

NÁŠ TIP:

Když jsem začala číst nový román Olgy Tokarczukové nazvané citátem z díla básníka Williama Blakea Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, nemohla jsem uvěřit, že tato polská autorka, populární i u nás, napsala tak přímočarý příběh. S jejími předešlými knihami měli totiž nepozorní čtenáři potíže, protože vyžadovaly soustředění a rozhodně se nedržely jen jedné vypravěčské linie. A tady vše plyne lehce a hravě, čtenář si užívá napínavého příběhu, vlastně detektivky, a jen sem tam se zarazí a začne přemýšlet: co se děje v hlavě velmi zvláštní paní Dušejkové, která by raději než Jana jmenovala Zbyhněva nebo Bojislava? Zneklidňující hrdinka této knihy je žena, žijící osaměle na polsko – českém pomezí . O světě uvažuje racionálně a pomateně zároveň: bývalá stavitelka mostů je nyní učitelkou angličtiny a vášnivou astroložkou. Miluje zvířata a nenávidí myslivce a už tím se jaksi vyčleňuje z normální lidské společnosti. Ti, s nimiž se utkává v boji za život srnek, divočáků, lišek a také psů, jsou úspěšní a relativně mocní muži. Její přátelé jsou outsideři a podivíni stejně jako ona sama. A tak se s Olgou Tokarczukovou ptáme, jestli není svět čirou náhodou vzhůru nohama.

Olga Tokarczuková: Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých|foto: Nakladatelství Host

REZENZE Karly Ladwigové

Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin americké religiozity
Roční studijní pobyt v USA inspiroval literárního historika M.Putnu (1968) k uchopení rozsáhlého tématu: zpracovat fascinující mnohost a složitost americké náboženské scény, budící v našich zemích (z neznalosti) zmatek až nedůvěru. Autor zabývající se vztahem kultury a náboženství přednáší na UK v Praze a od r.2008 vede Knihovnu V. Havla. Z jeho četných prací připomínáme zejména: dva díly České katolické literatury v evropském kontextu, Řecké nebe nad námi, Spiritualitu V. Havla a také překlady z latiny, němčiny a ruštiny.
Osmnáct obrazů z kulturních dějin americké religiozity není učebnicí či příručkou církevních dějin 17. až 20. století, ale erudovaným náhledem do vývoje tamější spirituality. Její pravlastí je z větší části Evropa, odkud přišla s vystěhovalci, a kulturní dědictví, jež po nich zůstává, se do Evropy v nejrůznějších obměnách zase vrací. Z nepřeberného množství materiálu zachytil autor události zakladatelského významu pro nejrůznější náboženské denominace. Jejich výběr je limitován rozsahem knihy a autorovou zkušeností a v každém obrazu jsou vybrána umělecká díla reflektující příslušnou církev či společenství. Jsou zde puritáni, kvakeři, španělští katolíci, černí evangelikálové, anglikáni, zednáři, unitáři, mormoni, ale i salemské čarodějky, uctívači Bohyně a další. V každém takovém okruhu nacházíme překvapivé souvislosti, jejichž nositeli jsou umělci s díly odrážejícími náboženské proudy. Všichni ti spisovatelé, básníci, filosofové a myslitelé, ale i řada amerických prezidentů, včetně současného B.Obamy (z okruhu „černého křesťanství“), sdělují svou náboženskou zkušenost skrze své umělecké či životní dílo. Jejich vliv zpětně zasahuje Evropu, jak to vidíme třeba v dílech Chestertona, Dostojevského, Bernanose, až po G. Greena a dnešní autory nebo filmové režiséry. Setkáváme se tu i s kýčem v podobě sekulárních obchodníků s obřady, mistrně zachycených např. v díle E.Waugha Drazí zesnulí. A což teprve masová vystoupení teleevangelistů, předkoncilová katolická pravice a nastupující éra New Age, směsice zahrnující romantičtější religiozitu s převážně východními prvky. Nakonec autor dochází k závěru, že mimo hlavní scénu existuje v Americe řada lidí představujících alternativní elitu středu, která (bez mediálního ohlasu) hledá a nabízí „jinou reflexi náboženské identity“, což umožňuje právě žánr uměleckého díla.
Výjimečná kniha M. C. Putny, u něhož oceníme erudovanost, osobitý styl podání a nestranný nadhled, je opravdovým zážitkem a zasluhuje si zvýšenou pozornost vyspělé čtenářské obce. Už proto, že pokud jde o americkou kulturu, býváme bohužel u nás konfrontováni většinou s její pokleslejší podobou. Knihu doplňuje autorova bohatá fotodokumentace a územní plánky vzniku té které náboženské tradice. Zbývá jen doufat, že Putnova zachovaná pravopisná a stylistická specifika, přispívající k přitažlivosti četby, nezahrnuje místa, o něž se měla trochu pečlivěji postarat jazyková redakce nakladatelství Vyšehrad.

Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin americké religiozity|foto: Nakladatelství Vyšehrad

TIP Z REGIONU:

Ondřej Fibich vydává další knihu pověstí, tentokrát z Písecka: Pověsti královského města Písku.

Ondřej Fibich: Pověsti královského města Písku|foto: Nakladatelství Hrad Strakonice

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Edmond Dantes. (Správně: 79 odpovědí.)

Výherci: V. Batistová, I. Brůžková, M. Dušková, J. Mrázová, J. Robenhaupt, V. Róznerová.

Nová otázka: Před 20 lety, 14. prosince roku 1990, zemřel vynikající švýcarský dramatik Friedrich Dürrenmatt. Já se vás chci zeptat na jednu jeho velmi slavnou hru z roku 1956: do chudého městečka přijíždí jedna z jeho někdejších obyvatelek, aby učinila místním lidem nehoráznou nabídku: pokud bude zavražděn muž, který jí kdysi v mládí ublížil, daruje městu ohromující sumu. Jak se tato hra, která mimochodem skutečně končí smrtí dotyčného, jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.