Lidový humor nezlomil ani rok 1939. Protektorat Böhmen und Mähren překřtili na Protentokrát Berem a Melem
Mladá Československá republika dostala několik velice tvrdých ran. V září 1938, měsíc před dvacátými narozeninami, to byl danajský dar v podobě Mnichovského diktátu. Následně na to, 5. října, abdikoval jeden z jejích zakladatelů, prezident Edvard Beneš, aby 22. října 1938 v letadle odcestoval do londýnského exilu.
V té době vzniká takzvaná Druhá republika, Česko-Slovenská. S jejím zrodem jsou silně spojeni dva Jihočeši. „V čele byl státní prezident doktor Emil Hácha z Trhových Svinů, druhým mužem ve státě byl ministerský předseda Rudolf Beran z Pracejovic u Strakonic,“ připomíná historik Jihočeské univerzity Jiří Dvořák.
Okleštěný stát se ocitl v krizi, měl velké hospodářské i sociální problémy. „Jižní Čechy se měly stát územím, kde se zejména na Písecku mělo těžit zlato, které by přineslo potřebný kapitál pro to, aby Druhá republika mohla dál existovat. Představy měly určitý reálný podklad, ovšem nástup nacistů je ukončil,“ říká historik.
Němečtí vojáci vyjídali Čechům zásoby
15. března 1939 začala nacistická okupace. „Hned druhý den byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, německy Protektorat Böhmem und Mähren, z čehož lidový humor udělal Protentokrát Berem a Melen,“ dodává Jiří Dvořák.
Situace však humorná vůbec nebyla a lidé začali okamžitě myslet na to, jak se zásobit pro budoucnost. „Nakupovali tu jako zběsilí také němečtí vojáci, kteří měli výhodný poměr při platbě říšskými markami. Takto vlastně vyjídali zdejší zásoby. Pro ně to byl velký zážitek, protože v Německu už měli omezené možnosti, a tady si velice užívali, když mohli koupit čerstvá vajíčka, čerstvé maso, pečivo a zejména sladkosti,“ popisuje historik.
V Československu se už od roku 1918 dlouze diskutovalo o tom, zda auta budou jezdit vlevo, nebo vpravo, snášely se různé argumenty. Totalitní nacistický režim to vyřešil velmi rychle. Vydal dekret, který stanovil, že jezdit se bude vpravo, a to se muselo zavést.
V protektorátu byla povolena malá vojenská jednotka, která byla ze začátku tvořena převážně legionáři. Když to nacisté zjistili, prosadili vyměnění vojáků. Armáda ale v protektorátu moc nepůsobila, byla posílána na zákopové práce, což se potom projevilo při květnovém povstání v roce 1945.
Kolaborant, nebo bezmocný člověk? Z jižních Čech pocházel jediný prezident – Emil Hácha
V Trhových Svinech se 12. července 1872 narodil Emil Hácha. Je dosud jediným Jihočechem, který stanul v čele státu. Objektivně zhodnotit jeho prezidentskou éru v období protektorátu je však stále velmi těžké.
Oba Jihočeši v čele státu dopadli neslavně. „Rudolf Beran doplatil na to, že si museli 16. března 1939 podávat na Pražském hradě ruku s Adolfem Hitlerem. To mu po válce velice přitížilo,“ vysvětluje Jiří Dvořák.
„Je ale zajímavé, že Rudolf Beran se snažil za války tajně pomáhat rodícímu se českému odboji, včetně finanční podpory, za což byl potom Němci zatčen a hrozila mu dokonce smrt. Nakonec to uhrál díky různým známostem na deset let, po čase byl propuštěn ze zdravotních důvodů. Měl ale smůlu, že po skončení války byl znovu zatčen československými orgány, skončil v Leopoldově, kde v roce 1954 zemřel,“ doplňuje.
Emil Hácha byl prezidentem až do roku 1945, i když fakticky už nevládl. Do 13. května 1945 byl v Lánech, pak byl zatčen a převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde 27. června zemřel.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
