Lidé v okolí Lipna se začínají bát vlků. Šelmy se objevují na turistických trasách a v obcích, usmrtily i loveckého psa

„Psi naběhli do mlaziny, ozval se velký hluk a vlk vyběhl se psem a zadávil ho,“ líčí myslivec Vlastimil Baštýř, který se účastnil prosincové naháňky u Nové Pece, při níž smečka vlků usmrtila fenku jagdteriéra.

„My jsme viděli nahoře stopy, tak jsme věděli, že je zle. Na jednu stranu vyběhli tři a na druhou pět. Kdyby to byl divoký vlk, tak ti při leči panicky prchají. Když to půjde takhle dál, nemůžeme vyloučit napadení člověka,“ dodává.

Starosta Nové Pece na Prachaticku Martin Hrbek upozorňuje, že po tomto incidentu začínají mezi místními panovat obavy o bezpečnost. Sám má s vlkem osobní zkušenost. „Letos jsou přemnožená divoká prasata a po jejich stopách přišel údolím vlk, který prošel i přes naši zahradu na Jeleních Vrších. Je to nepříjemný pocit a děti už bych teď asi samotné do lesa nepustil,“ vypráví.

Cyklostezka u Schwarzenberského kanálu, kde se pohybují vlci |foto:Petr Kubát, Český rozhlas

Vlčí smečka se pohybuje v blízkosti turistických a cyklistických tras. „Ochranáři věděli, že tady je pár, o té smečce se dozvěděli až kvůli tomu incidentu. I místní obyvatelé potkávají vlky nahoře na kanále,“ dodává Martin Hrbek.

Jiří Mánek, bývalý ředitel Národního parku Šumava a předseda Turistického spolku Lipenska, upozorňuje, že útok smečky vlků na psa v přítomnosti myslivců je varovným signálem. „To zvíře je velice inteligentní a ve chvíli, kdy je na vrcholu potravní pyramidy, si uvědomuje, že ho nikdo neohrožuje, a podle toho se i chová,“ připomíná.

Vlci jsou zákonem chránění a běžně se berou jako plachá zvířata. To však o vlcích v okolí Nové Pece moc neplatí. „To jejich přibližování k člověku se vyvíjí, my vůbec nevíme, kam až to může zajít. Máme nedávno poznatek z Želnavy, kde se uprostřed obce smečka vlků dobývala do dvorku a podhrabávala se dokonce k psovi. Pakliže vlk bude mít absolutní ochranu a není zatím připravený plán, kdy a jak zasáhnout, tak jsou obavy na místě,“ uvádí Jiří Mánek.

„Takhle se divoký vlk nechová“

„Máme také zkušenosti, že lovci vystřelí na koloucha, ten zhasne, ale pro vlky je to signál, že je někde snadno dohledatelná potrava. Například v oblasti Borových Lad jsme zaznamenali případ, kdy po zastřelení koloucha začali vlci výt a ve smečce šesti kusů si pro něj šli. Nebo hajný potká tři vlky na dvacet metrů. Hodí po nich klacek, dva utečou, třetí zůstane stát. Takhle se divoký vlk nechová,“ přemýšlí Jiří Mánek.

Na Šumavě ochranáři aktuálně registrují čtyři smečky, které mohou tvořit dva až sedm vlků. První divoká smečka se tam objevila v roce 2017.

Jejich přemnožení ani útoky na člověka podle mluvčího parku Jana Dvořáka nehrozí. „Na toho vlka nejsme zvyklí více než sto let, i vlci zjišťují, jaké jsou jejich limity. Pokud se člověk potká s vlkem, je třeba nepanikařit, určitě vlka nijak nepronásledovat, nechtít se s ním fotit. Je třeba si držet odstup, případně jít jiným směrem,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Výzkum ukázal, že Česká republika leží na křižovatce cest vlků z různých koutů Evropy

Apeluje také, aby měli turisté při výletech na Šumavě vždy své psy na vodítku. I myslivci varují, že pokud by pes vběhl v lese mezi odpočívající smečku vlků, hrozí mu zadávení.

Mluvčí parku Jan Dvořák zároveň odmítá spekulace, že jsou vlci zkřížení se psy nebo utekli z vlčích výběhů například v Srní nebo v Bavorsku. „Nic takového se nedělo a dít ani nebude. My jsme si i na základě těchto spekulací nechali udělat genetickou analýzu vzorků vlků, kteří žijí v návštěvnickém centru, a těch divokých. Nebyla shledána žádná shoda. A co se týče zkřížení vlků se psy, genetické vzorky divokých vlků nevykazovaly jakékoliv znaky psa. Je to rozšiřování nepravdivých informací,“ uvádí.

V posledních letech jsou na Šumavě běžné útoky vlků na stáda. Vlci zakousli desítky ovcí třeba na Knížecích Pláních nebo v Muckově. Škody šplhají do statisíců. Stát kompenzuje chovatelům ztráty.

Náhrady za zabití loveckého psa vlky řeší už i Českomoravská myslivecká jednota. „Já už jsem o tom jednal s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Oni mi přislíbili, že s tím budou počítat v rámci náhrad. Budeme chtít, aby škoda byla hrazená i myslivcům,“ dodává předseda Jiří Janota.