Srážek se zvěří na Šumavě přibývá. Pod koly umírají srny, jeleni, jezevci i chránění rysi

22. říjen 2019 15:35

Hustý provoz, nově opravené silnice a vysoká rychlost. To jsou podle správců Národního parku Šumava hlavní příčiny stále rostoucího počtu srážek aut se zvěří. Pod koly končí nejčastěji srny a jeleni, divoká prasata, ale také jezevci a dokonce i chránění rysi.

Letos už na šumavských silnicích zahynulo zhruba dvacet zvířat. Ještě před třemi lety to přitom bylo osm kusů za celý rok.

Nejvíc nehod se stalo na rovné opravené silnici mezi Gerlovou Hutí a Skelnou. „Za letošní rok na této silnici evidujeme třináct kusů sražené zvěře. Jedná se hlavně o srnčí a jelení zvěř a také o divočáky,“ říká Marek Drha, vedoucí územního pracoviště Prášily.

Pracovníci parku podle něj zaznamenali stoprocentní nárůst nehodovosti od doby, kdy má silnice nový povrch. „Rapidně se tu zvýšil nejen provoz, ale i rychlost. Evidujeme každý sražený kus, o kterém se dozvíme, to znamená, když nám to nahlásí policie nebo zvěř nalezneme sami. Sražená zvěř se pak většinou využívá do návštěvnického centra pro vlky,“ dodává.

O některých srážkách se zvěří se ale pracovníci parku vůbec nedozví. Jedná se o případy, kdy zraněná zvířata zajdou hlouběji do lesa a řidiči nehodu nenahlásí.

Nejrizikovější dobou je podle Marka Drhy večer, noc a období těsně nad ránem. „Dost často ale k nehodě dojde i v létě během dne, kdy jsou v lese houbaři a zvěř vyruší,“ doplňuje.

Letos už pod koly aut na Šumavě skončili dva chránění rysi. Byla to letošní mláďata a obě v září přejela auta na silnici mezi Horní Vltavicí a Strážným.

Čtěte také

Podle mluvčího Národního parku Šumava Jana Dvořáka patří i tato silnice mezi ty, na kterých dochází ke střetům se zvěří častěji. „Už teď máme okolo dvacítky sražených zvířat na celé Šumavě a ty počty rostou. V letech 2015 a 2016 jsme řešili necelou desítku přejetých zvířat každý rok, v  letech 2017 a 2018 už čísla vystoupala na bezmála třicet kusů, a to určitě nejsou všechna zvířata sražená auty,“ uvádí.

Navzdory vyššímu počtu nehod pachové plašiče na území národního parku nebudou. „Znemožňují zvířatům po určitou dobu migraci, která je pro ně životně důležitá. Pokud bychom přistupovali k nějakým technickým řešením, tak bychom instalovali zařízení, která zvěř varují před aktuálně projíždějícím autem zvukovým nebo světelným projevem,“ vysvětluje Jan Dvořák.

Nejlepší prevencí je ale podle něj absolutní soustředěnost řidičů, předvídavost a snížení rychlosti. Jako jeden z nejhorších připomíná mluvčí parku rok 2017, kdy na šumavských silnicích zahynuli tři losi a dva rysi.

autoři: Jitka Englová , jik
Spustit audio

Související