Lenka Horňáková-Civade: Po stopách jednoho Nikdy
Příběh cizinky, která jako malé děvčátko žila nějaký čas v poválečné Praze, odkud je pak i s rodinou vykázána. Vzpomíná na ni neustále, ale týdenního pobytu v ní, který dostala od bratra k Vánocům, se děsí. Po půl století ale město svého dětství nakonec navštíví.
Interpretace: Hana Maciuchová
Režie: Michal Bureš
Dramaturgie: Iryna Shkaruba
Redaktor: Klára Fleyberková
Natočeno v roce 2018 v olomouckém rozhlasovém studiu.
Spisovatelka a malířka Lenka Horňáková-Civade (1971) se narodila v moravském Prostějově. Během studia na vysoké škole pracovala jako brigádnice v Belgii, kde se zdokonalovala ve francouzštině a kde také poznala svého budoucího muže, divadelníka Jeana-Louise Civade. Odjela s ním do jeho rodné Francie, kde spolu se dvěma dětmi žijí i dnes.
Svůj první román Provence jako sen vydala v 2010. Napsala ho ještě česky. Je to příběh o tom, jak si s manželem koupili v Provence polorozpadlý zámek, ve kterém chtějí žít a také z něj vybudovat kulturní centrum. V Čechách vydala i knihy Lanýže, Pohlednice z kavárny, Marie a Magdalény nebo Grófka.
Své romány píše Lenka Horňáková-Civade francouzsky a pak si je sama překládá do češtiny. Ke psaní ji ponoukl zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd, který se náhodou objevil na jejím zámku v Provence, když tam natáčel reportáž.
„Povídali jsme si, zahlcovala jsem ho svými příběhy a on se ptal, proč to nenapíšu,“ osvětluje začátky svého psaní autorka.
Hana Maciuchová (1945-2021) po celou svoji uměleckou kariéru spolupracovala s Českým rozhlasem. Třikrát získala ocenění Neviditelný herec. Rozhlas ji mnohým obdaroval – jako posluchačku i jako herečku. „Jsem z generace, která díky rozhlasu získávala představivost, tříbila fantazii a zjišťovala, kolik žánrů je v hudbě,“ prozradila před dvěma lety v jednom z rozhovorů herečka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
