Legenda o krásné Julince. Rozjímání od pábitele Bohumila Hrabala, který se narodil před 110 lety
Krásné Julince právě bylo čtyřicet let. Rozjímá o svém dětství, vzpomíná na válku, na svoji mrtvou maminku, přemítá o lásce, o nanebevzetí, o mladých býčcích a dokrmně skotu i o jednom nedopleteném svetru…
Autorem Legendy o krásné Julince je jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století, pábitel Bohumil Hrabal, od jehož narození uplyne 28. března 110 let.
Na začátku své knížky Morytáty a legendy, která vyšla poprvé v roce 1968 a v níž najdeme i Legendu o krásné Julince, Bohumil Hrabal napsal: „Nejen v rodině a blízkém i vzdáleném příbuzenstvu, ale legendu si vytváří každý člověk sám o sobě. Tak každý člověk může vyprávěti celou sadu legend, aby šťávou imaginace a milostné lži dotáhl a vnitřně zaokrouhlil a scelil jistý příběh, který překračuje svou existenci a směřuje k transcendenci… Lze se domnívati, že na světě je minimálně tolik legend, kolik je lidí.“
Bohumil Hrabal (1914-1997)
Prvním Hrabalovým publikovaným textem byly Hovory lidí (1956) – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů. Ti nejobyčejnější lidé a jejich hovory pak byly vlastně už napořád jeho velkým inspiračním zdrojem.
První kniha – sbírka povídek Perlička na dně – mu vyšla až v roce 1963, kdy mu bylo už téměř padesát let. O rok později vyšli Pábitelé. Pábitel je Hrabalův novotvar, je to člověk s darem osobitě vyprávět a přehánět o všem možném. Sám spisovatel téhle definici dokonale odpovídal.
Vystudovaný právník vystřídal nejrůznější zaměstnání – pracoval jako pojišťovací agent, obchodní cestující, jako dělník v ocelárnách, ve sběrných surovinách nebo jako kulisák v divadle. Spisovatelem z povolání se stal v roce 1963.
Po okupaci v srpnu 1968 byl zařazen na seznam zakázaných autorů. V tvorbě pokračoval neoficiálně, spolupracoval s exilovými nakladateli a jeho díla vycházela v samizdatu. Zlom přišel v roce 1975, kdy bylo v časopise Tvorba zveřejněno Hrabalovo okolnostmi vynucené sebekritické prohlášení a on mohl opět – pod dohledem cenzury – začít publikovat v oficiálních nakladatelstvích.
Ačkoliv Bohumil Hrabal debutoval až po čtyřicítce, stal se vedle Jaroslava Haška a Karla Čapka jedním z nejpřekládanějších českých autorů 20. století.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
