Legenda o krásné Julince. Rozjímání od pábitele Bohumila Hrabala, který se narodil před 110 lety
Krásné Julince právě bylo čtyřicet let. Rozjímá o svém dětství, vzpomíná na válku, na svoji mrtvou maminku, přemítá o lásce, o nanebevzetí, o mladých býčcích a dokrmně skotu i o jednom nedopleteném svetru…
Autorem Legendy o krásné Julince je jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století, pábitel Bohumil Hrabal, od jehož narození uplyne 28. března 110 let.
Na začátku své knížky Morytáty a legendy, která vyšla poprvé v roce 1968 a v níž najdeme i Legendu o krásné Julince, Bohumil Hrabal napsal: „Nejen v rodině a blízkém i vzdáleném příbuzenstvu, ale legendu si vytváří každý člověk sám o sobě. Tak každý člověk může vyprávěti celou sadu legend, aby šťávou imaginace a milostné lži dotáhl a vnitřně zaokrouhlil a scelil jistý příběh, který překračuje svou existenci a směřuje k transcendenci… Lze se domnívati, že na světě je minimálně tolik legend, kolik je lidí.“
Bohumil Hrabal (1914-1997)
Prvním Hrabalovým publikovaným textem byly Hovory lidí (1956) – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů. Ti nejobyčejnější lidé a jejich hovory pak byly vlastně už napořád jeho velkým inspiračním zdrojem.
První kniha – sbírka povídek Perlička na dně – mu vyšla až v roce 1963, kdy mu bylo už téměř padesát let. O rok později vyšli Pábitelé. Pábitel je Hrabalův novotvar, je to člověk s darem osobitě vyprávět a přehánět o všem možném. Sám spisovatel téhle definici dokonale odpovídal.
Vystudovaný právník vystřídal nejrůznější zaměstnání – pracoval jako pojišťovací agent, obchodní cestující, jako dělník v ocelárnách, ve sběrných surovinách nebo jako kulisák v divadle. Spisovatelem z povolání se stal v roce 1963.
Po okupaci v srpnu 1968 byl zařazen na seznam zakázaných autorů. V tvorbě pokračoval neoficiálně, spolupracoval s exilovými nakladateli a jeho díla vycházela v samizdatu. Zlom přišel v roce 1975, kdy bylo v časopise Tvorba zveřejněno Hrabalovo okolnostmi vynucené sebekritické prohlášení a on mohl opět – pod dohledem cenzury – začít publikovat v oficiálních nakladatelstvích.
Ačkoliv Bohumil Hrabal debutoval až po čtyřicítce, stal se vedle Jaroslava Haška a Karla Čapka jedním z nejpřekládanějších českých autorů 20. století.
Související
-
Poslední aristokratka. Potomci moravského šlechtického rodu se vrací z Ameriky na restituovaný zámek
František Antonín hrabě Kostka z Kostky žije v New Yorku. Po sametové revoluci vyráží s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií do domoviny předků převzít rodové sídlo...
-
Zpětné zrcátko. Jan Hartl v roli muže, který neví, zda je v manželství šťastný, nebo nešťastný
Melancholický Hanuš má doma ženu, která ho zahrnuje láskou. On by ale možná chtěl jen pokojně žít svůj život bez velkých afektů… Pak pozná pár, kde jsou vztahy úplně jiné…
-
Šolom Alejchem: Moudrá rada. Humorný příběh o mladém muži, kterému není ani rady, ani pomoci
Za váženým spisovatelem přichází mladý muž s bledou tváří a černýma patetickýma očima, které jsou vždy pohrouženy samy v sebe. Přichází, aby mu takříkajíc vylil své srdce…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
