Krýzovy jesličky budou mnohem barevnější a změní se i některé scenérie

4. květen 2018 07:50

Najdete tu téměř 1400 figurek lidí a zvířat, z toho 133 pohyblivých. Řeč je o největším mechanickém lidovém betlému na světě – Krýzových jesličkách, které vlastní Muzeum Jindřichohradecka.

Některé postavy ale do jesliček nepatří, naopak jiné se dosud skrývaly v depozitáři. To by se do dvou let mělo změnit.

„Podařilo se nám zdigitalizovat staré skleněné desky a na nich byl betlém nafocený v roce 1936. Viděli jsme, že současné uspořádání betlému je jiné než původně v Krýzově období,“ vysvětluje etnografka Muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová.

Ze scenérie zmizí figurky, které tam nepatří, a naopak přibydou nové. „Běžný návštěvník to asi úplně nezjistí, ale uvidí, že některé velké celky budou přesunuty. Myslím, že člověk, který sem chodil častěji, si toho určitě všimne,“ dodává Alexandra Zvonařová.

Figurky z betléma budou po restaurování také mnohem barevnější. „V průběhu let se jim věnovalo několik opravářů, nebyli to žádní restaurátoři, ale v podstatě správci, kteří to velmi neodborně opravovali. Různě přetírali barvy a vytvořili takové nánosy nevýrazných barev,“ říká etnografka.

Téměř 1400 figurek lidí a zvířat i další kulisy z Krýzova betléma projdou rukama výtvarnic Terezy Krnínské a Zdeňky Skořepové. Poradit si musí například s opravami domů. „Tašky byly papírové nebo ze dřeva, ale hlavně z pšenice. A to už je všechno prolezlé červotočem nebo moly, takže se musí udělat nové střechy třeba z lýka,“ ukazuje Zdeňka Skořepová.

Některé části vytvoří úplně nové, třeba hlavu jednoho z andělů. „Byla tam hlava z materiálu, který se původně nepoužíval, a ani se k figurce nehodila. Takže si tu hlavu prostě vymyslím a vymodeluji,“ doplňuje Zdeňka Skořepová.

Muzeum Jindřichohradecka získalo dosud neznámý betlém řezbáře Krýzy

Nově objevený betlém řezbáře Tomáše Krýzy má ve sbírkách Muzeum Jindřichohradecka

Sbírky Muzea Jindřichohradecka loni obohatilo téměř 2300 nových exponátů. Vedle modlitebních knížek vytištěných v Landfrasově tiskárně nebo psacího stolu Emy Destinové to byl i dosud neznámý betlém Tomáše Krýzy.

Opravené figurky se postupně do Krýzových jesliček vracejí, a tak můžou návštěvníci porovnat jejich syté barvy s těmi nevýraznými u postav, které na péči restaurátorů teprve čekají.

Na konci května, kdy uplyne 100 let od smrti řezbáře Tomáše Krýzy, se návštěvníci muzea budou moci s restaurátory setkat a o jejich práci na obnově největšího mechanického lidového betléma na světě si popovídat.

autor: hoch
Spustit audio