Muzeum Jindřichohradecka získalo dosud neznámý betlém řezbáře Krýzy

Nově objevený betlém řezbáře Tomáše Krýzy má ve sbírkách Muzeum Jindřichohradecka

Sbírky Muzea Jindřichohradecka loni obohatilo téměř 2300 nových exponátů. Vedle modlitebních knížek vytištěných v Landfrasově tiskárně nebo psacího stolu Emy Destinové to byl i dosud neznámý betlém Tomáše Krýzy.

Chloubou muzea jsou Krýzovy jesličky, největší mechanický lidový betlém na světě. Jeho typické klapání teď ale lidé slýchat nemůžou, až do Velikonoc je muzeum pro návštěvníky zavřené. Poté zase uvidí pohyblivé figurky a budou moci nahlédnout i do útrob betléma.

V budoucnu jim muzeum nabídne i další zajímavý pohled. Do sbírek se mu totiž podařilo získat dosud neznámý betlém Tomáše Krýzy.

„Dalo by se říct, že je to takový betlémářský zázrak. Kdysi se psávalo v literatuře, že snad prý Krýza vytvořil jeden malý mechanický betlém pro kostel v Nové Bystřici, ale nikdy jsme nedoufali, že se nám ho podaří objevit. Teď se přihlásila paní, která patří mezi potomky téhle rozvětvené rodiny, a nabídla nám betlém darem,“ vypráví etnografka Alexandra Zvonařová.

Scenérie se skrývá v prosklené skříňce o rozměrech zhruba 1x0,5 metru a vypadá, jako by ji někdo vyndal ze slavných Krýzových jesliček. „Opravdu je to typická krýzovská práce, typické kašírované figurky, přesně ten jeho styl pohybu, jak figurky vede po pásech a točnách, a prostě je to opravdu unikát,“ popisuje Alexandra Zvonařová.

Restaurovat nově objevený Krýzův betlém bude podle prvotních odhadů stát zhruba 100 tisíc korun. Muzeum se proto pokusí získat podporu ministerstva kultury.

„Největší problém bude najít vhodného restaurátora, protože opravováním mechanických betlémů se zabývá velmi málo lidí v České republice. V podstatě znám asi jenom dva, kteří by byli vhodní, a tito lidé mívají hodně práce nasmlouvané dopředu. Budeme se snažit některého z nich oslovit a přesvědčit, aby nám betlém opravil,“ dodává etnografka.

Sbírka betlémů v Muzeu Jindřichohradecka ale stále není kompletní. „V literatuře se píše, že v Jindřichově Hradci byly stovky betlémů. Vždycky nás baví, když se podaří něco objevit, teď třeba starý jindřichohradecký betlém v kostele na Pelhřimovsku. To jsou radostné okamžiky betlémáře, když v nic nedoufá a najednou něco objeví,“ uzavírá Alexandra Zvonařová.