Krátkozrakých dětí značně přibylo. Za vadou může být genetika, ale i dlouhodobé sledování obrazovek

11. červen 2024 11:07

Brýle na dálku musí v Česku nosit skoro o 16 tisíc dětí víc než před deseti lety. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky jde zhruba o třicetiprocentní nárůst. Tento trend je navíc celosvětový. Jedním z hlavních faktorů zhoršení zraku jsou obrazovky počítačů a mobilních telefonů, prevencí je naopak pobyt venku.

Děti s krátkozrakostí se léčí například ve strakonické nemocnici, kam dochází Natálie Šafránková. „Asi v první třídě jsem už dostala brýle, ale to jsem je měla mít jenom na televizi a do školy. Postupem času se to navýšilo a teď je nosím celý den,“ vypráví.

Do ordinace ji doprovází dědeček Miroslav Šafránek. „Vnouček je v první třídě a také už mu zjistili potíže a dostal první brýle,“ dodává.

To, že se krátkozrakost vyskytuje častěji, potvrzuje primář Centra péče o zrak strakonické nemocnice Pavel Kristen. „Víme, že jsou nějaké rizikové faktory. Jedním z nich je, pokud rodiče byli krátkozrací. Druhým faktorem, jak se v poslední době ukazuje ze studií, je nedostatečný pobyt venku. Venku je totiž větší osvětlení, které stimuluje oko. A k tomu se udává dlouhé koukání na blízké vzdálenosti,“ říká.

Čtěte také

Zpomalit narůstání dioptrií u krátkozrakých dětí pomáhají nová speciální skla. „Asi rok a půl jsou na trhu skla, která mají speciální zónu. Ta rozmazává oblast v okolí sítnice, což působí na oko,“ popisuje primář.

Podle studií se progrese onemocnění při nošení speciálních brýlí snižuje až o šedesát procent. „Když má mít šest dioptrií a při nošení těchto brýlí by to mohl stáhnout na dvě, tak je to poměrně zásadní. My nyní de facto každému dítěti s krátkozrakostí speciální brýle doporučujeme, ale je to na rozhodnutí rodičů, protože skla jsou dražší než standartní,“ doplňuje Pavel Kristen.

Krátkozrakost je ale podle něj vzácnější. Častěji se u dětí vyskytuje například šilhání, dalekozrakost nebo tupozrakost.

Spustit audio

Související