Keltové vynalezli klíče a pojmenovali Vltavu. Žili například v místě, kde je dnes parkoviště

Opuková hlava znázorňující Keltského druida
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Opuková hlava znázorňující Keltského druida
0:00
/
0:00

Velké dědictví po sobě zanechal národ Keltů, který obýval i území jižních Čech. Některé jeho nápady nebo zeměpisné názvy používáme dodnes. Keltové žili v oblastech severně od Alp, první zmínky o nich pocházejí z přelomu 6. a 5. století př.n.l.

„Jsou národem, který považujeme za první historicky doložený tady ve střední Evropě. Mají tu také svoji pravlast. Vrchol jejich civilizace spadá do druhého až poloviny prvého století před naším letopočtem. Pak ale dochází ke kolapsu celé kultury,“ říká českobudějovický archeolog Ondřej Chvojka.

Příčin kolapsu mohlo být podle něj více. Z vnějšího hlediska se určitě jednalo o tlak z římské říše, tlak Germánů a Dáků. Roli ale nejspíš hrály i vnitřní faktory. „Myslíme si, že rozhodující bylo jakési přehřátí jejich společnosti a ekonomiky. Vypadá to, že dosáhli určitého maxima rozvoje, které v té době bylo možné, a pak už další rozvoj nenacházeli, možná se objevilo vnitřní napětí, krize a možná se i ekonomika zhroutila sama od sebe,“ nastiňuje Ondřej Chvojka.

Pak už po sobě Keltové nezanechávali ani žádný archeologický obraz. Jejich opida byla opuštěná a elity národa zřejmě odešly jinam, na západ. Ondřej Chvojka se ale domnívá, že řada Keltů ve vlasti zůstala. „Takové to běžné zemědělské obyvatelstvo neodchází a my pro to máme v posledních letech i více archeologických důkazů. Objevili jsme sídliště, která byla keltská, ovšem v posledním vývojovém stupni najednou vidíme, že tam jsou i Germáni,“ vysvětluje.

Jeden takový příklad mají archeologové z Českých Budějovic. V roce 2002 zkoumali lokalitu u výpadovky na Plzeň, kde posléze vyrostlo parkoviště obchodního centra. Zachytili zde znaky sídliště, keltské vesnice, která ale byla doplněná Germány. „Takže se zdá, že Germáni Kelty nevyháněli. Spíše se s nimi nějak sžívali, asimilovali s tím, že archeologické nálezy už pak jsou germánské. Takových smíšených sídlišť máme na jihu Čech více, například v Ratajích u Bechyně nebo v Javornici u Dubu na Prachaticku,“ dodává Ondřej Chvojka.

Keltské šperky

Germáni převzali i některé keltské zeměpisné názvy. Po Keltech zůstala například jména řek končící na –ava, tedy Vltava nebo Otava. „To je další důvod, který nás vede k názoru, že spolu ty národy musely komunikovat,“ připomíná Ondřej Chvojka.

Po Keltech toho ale zůstalo ještě mnohem víc. „Byli to velmi šikovní řemeslníci. Zavedli spoustu nových vynálezů, které obohatily lidskou kulturu. Například jako první točili keramiku na hrnčířském kruhu, jako první používali železné klíče na zamykání bran nebo mlecí kameny na mouku. Také dokázali kvalitně zpracovávat železo a některé tvary jejich nářadí zůstávají dodnes. Byla to také první kultura, která tady ve střední Evropě razila mince,“ vyjmenovává archeolog.

Kromě zbytků sídlišť po sobě Keltové podle něj zanechali i kultivovanou krajinu. Jako první ji totiž intenzivně využívali, začali těžit, obhospodařovat půdu, pást ovce. „V krajině se také výrazně zapsali a myslím, že jejich tradice v mnohém zůstala a je dodnes živá,“ uzavírá Ondřej Chvojka.

Keltům a jejich odrazu v jižních Čechách se věnuje pořad Vltavín, který si můžete poslechnout v odkazu výše.