Karneval v Rio de Janeiro, Benátkách, Paříži, ale také newyorském Harlemu ve speciálním hudebním výletu
Ve znamení masopustu neboli karnevalu, který v těchto dnech vstoupil do své hlavní závěrečné fáze, se bude odvíjet půlhodinka Vlídných tónů. Vybrali jsme melodie, které se tohoto času bujaré zábavy a roztodivných masek přímo dotýkají.
Masopust vládne na řadě míst jižních Čech, ovšem karnevalová zábava zachvátila i jiné, velmi vzdálené kouty světa – nejvíce samozřejmě Brazílii a město Rio de Janeiro. Proto jsou do pořadu vybrány nahrávky, které náladě karnevalu nějakým způsobem odpovídají. Navíc si dovolíme náš žánrový rejstřík poněkud více rozšířit. A půjde o takový hudební karnevalový výlet po několika velkých nebo pamětihodných městech.
Nejprve doletíme do brazilského Rio de Janeiro, které je právě v těchto dnech hlavním městem světa karnevalu. A vstupní skladba je přesně geograficky umístěna, jmenuje se totiž Karneval v Riu. Zazní v interpretaci Londýnského symfonického orchestru.
Dále to bude Karneval v Harlemu v podání virtuózního hráče na timbales a další rytmické instrumenty Tita Puenteho.
V opojení karnevalovými Vlídnými tóny taktéž zamíříme do Vídně, ale vlastně spíše do Francie. Zahrajeme vám kvapík Johanna Strausse staršího Karneval v Paříži v podání slovenské Sinfonietty neboli žilinského Státního komorního orchestru s proslulým rakouským dirigentem Ernstem Märzendorferem.
Nejslavnější karneval, pokud jde o Evropu, je ten v italských Benátkách. A jaký je, to se snažil v jazyce hudby vyjádřit veleslavný orchestr Annunzia Paola Mantovaniho, rodilého Benátčana žijícího v Anglii.
Tam prožil svá slavná léta také dirigent, muzikant i zpěvák Edmundo Ros, narozený jako Edmund William Ross a pocházející z karibského Trinidadu. Edmundo Ros byl výrazně ovlivněn latinsko-americkou hudbou a jejími hudebními i tanečními styly, což naznačí skladba s jednoznačným názvem Karneval.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.