Šlágry Franka Sinatry v rozmanitých instrumentálních podobách se smyčci, klavírem, kytarou i saxofonem
Frank Sinatra byl fenoménem hudební zábavy 20. století a jeho hlas stále přitahuje zájem mnoha posluchačů. Nelze se tedy divit, že se jeho hity dočkaly rozmanitého zpracování, a to i čistě instrumentálního. Zajímavé a různorodé hudební ukázky nabídne pořad Vlídné tóny.
Vstupní nahrávka pochází z produkce orchestru, který vedl rodák z kanadského Toronta Robert Farnon. Narodil se v muzikantské rodině. Jeho kariéra šla po středoškolských studiích docela strmě nahoru.
Ve svých devatenácti získal zaměstnání jako aranžér kanadského rozhlasového orchestru, který tenkrát vedl ještě mnohem slavnější kapelník Percy Faith. Robert Farnon později stál v čele tohoto orchestru sám, to když Percy Faith přesídlil z Kanady do USA.
Zpočátku zájem Roberta Farnona coby aranžéra a dirigenta směřoval ke klasické hudbě. Jenže v době, kdy vykonával na Britských ostrovech vojenskou službu, objevil kouzlo jejích lehčích forem.
Ve čtyřicátých a padesátých letech natáčely Farnonovy skladby bandy v Anglii, ale také v jiných zemích světa. Komponoval rovněž filmovou hudbu. Ovšem Robert Farnon natáčel i materiál jiných autorů. Příkladem může být právě sinatrovské album z poloviny šedesátých let.
Mnohem mladší je album k poctě Franku Sinatrovi, které před třiceti roky natočil světoznámý dirigent a autor filmové hudby John Williams se slavným orchestrem Boston Pops.
Líbezné smyčce vystřídají ve Vlídných tónech v sinatrovském duchu, ale v komornější interpretaci klavír Christophera Westa, kytary O´Neill Brothers Group, ale také saxofon Denise Soleeho.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
