Karel Míka: Kdo má lásku, nemá nenávist

„Nějaká nenávist, že to jsou Němci, mezi námi nebyla ani u maminky,“ vzpomíná na tu dobu. Jeho matka byla totiž během války spolu s nevlastním otcem zapojena do odbojového hnutí. Angažmá rodičů Karla Míky ovšem neuniklo pozornosti táborského gestapa, které je zatklo. Následně byli oba manželé odsouzeni k trestu smrti. Na rozdíl od tatínka maminka ale přežila útrapy koncentračního tábora a dočkala se osvobození. Nyní se tedy německým válečným zajatcům na statku Míkových dostalo vlídného zacházení. „To je tím, že když má člověk v sobě něco lásky, tak už nemůže mít v sobě tolik nenávisti,“ dodává k tomu Karel Míka.

Život Karla Míky přitom nebyl vůbec jednoduchý. Jeho vlastní otec zemřel, když byl ještě malý. Po zatčení maminky a nevlastního otce, kterého měl velmi rád, se musel ve 14 letech postarat nejenom o mladšího bratra, ale i o chod celého hospodářství. Po válce odešel do učení, ale dlouho v něm nevydržel. Raději se věnoval rodnému gruntu.

Jenže pak přišel únor 1948 a režim začal vytvářet na soukromé zemědělce nesnesitelný tlak. Karel Míka odešel na vojnu, kam mu v roce 1953 přišel dopis: „Karle, přijeď domů, pomůžeš navážet brambory do vagonů“. Utekl tedy z vojny, aby doma pomohl. Byl z toho lidový soud a pobyt ve vojenském vězení na Špilberku, v Oremově Lazu a Bánské Bystrici. Po návratu z vojny se vrátil domů, oženil se a převzal hospodářství. Dávky, které musel státu odvádět, byly tak vysoké, že nakonec v roce 1957 mu nezbylo nic jiného, než vstoupit do JZD.

Vyprávění Karla Míky o jeho dětství a prvních poválečných letech si můžete naladit na v sobotu 31. srpna v 8.30 na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice – 106,4 MHz pro jižní Čechy, 88,2 MHz pro Slavonicko a Dačicko – anebo živě na internetu.