Jules Verne: Ledová sfinga. Dobrodružný příběh o cestě k jižnímu pólu

15. březen 2021

Pátrání po skutečné či smyšlené postavě dobrodruha Artura Gordona Pyma, jenž je hlavním hrdinou jednoho z románů spisovatele Edgara Allana Poea.

Překlad: Jarka Nevole
Režie a úprava textu: Dimitrij Dudík
Interpret: Radim Vašinka
Mistr zvuku: Radek Veselý
Natočeno v roce 2002.

Jules Verne byl obdivovatelem amerického spisovatele Edgara Allana Poea. V příběhu s názvem Ledová sfinga se pokusil navázat na Poeův román Dobrodružství Arthura Gordona Pyma, a napsal tak vlastně jeho pokračování.

Vypravěčem Verneova příběhu je cestovatel Jeorlink, který se v srpnu roku 1839 nalodí na loď Halbrane kapitána Lena Guye. Loď pluje na Antarktidu, aby tady zachránila zbytek posádky goelety Jana, na které se plavil smyšlený, nebo možná skutečný, dobrodruh Artur Gordon Pym z Poeova románu. V příběhu je zachycena i spousta zajímavostí z oblasti Antarktidy.

Jules Verne začal psát Ledovou sfingu na podzim roku 1895, dokončil a vydal ji o dva roky později. V češtině vyšla poprvé v roce 1910.

Jules Verne

Jules Verne (1828-1905)

Začínal jako autor básní, povídek, libret a divadelních her. Obrovský úspěch mu zajistil až dobrodružný román Pět neděl v baloně, který vyšel v roce 1862. Jeho nakladatel Pierre-Jules Hetzel nabídl Verneovi exkluzivní smlouvu na dvacet let, v níž se spisovatel zavázal napsat dva svazky ročně. Tato smlouva Vernea finančně zajistila a umožnila mu živit se pouze psaním. Pro české čtenáře objevil Verneovo dílo Jan Neruda, když si při návštěvě Paříže v roce 1863 koupil právě Pět neděl v baloně. Prvním románem přeloženým do češtiny byla ovšem Cesta kolem Měsíce. Nakladatel Josef Richard Vilímek vydal v letech 1893–1935 52 Verneových románů. 

Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.