Jsem takový „Všudečech,“ říká o sobě vydavatelka časopisu Cykloturistika
Slávka Chrpová kdysi dávno propadla cyklistice, takže není divu, že poznává české i cizí kraje především na kole. „Možná ani Jihočeši neznají přírodní park Poluška na Kaplicku, kde se mi líbí spousta úžasných cestiček právě pro kolo,“ říká.
„A protože nám ráda výhledy, místem mého srdce je i nedaleká Věžovatá Pláně, kde je od kostela výhled na celou pánev. A dobrou energii má i Todeňská hora,“ dodává.
Teď už Slávka Chrpová žije devět let v Českých Budějovicích, ale považuje se především za „Všudečecha.“ Ráda vyhledává místa, kde není příliš turistů, takže má prozkoumané třeba údolí kolem řeky Kocáby u Dobříše, kde kdysi vznikaly první trampské osady.
Ve výčtu míst jejího srdce nechybí ale ani zahraniční Kuba, kde už byla dokonce pětkrát. „Líbí se mi, že se tam dá propojit cyklistika s tancováním na ulicích,“ usmívá se a v pořadu Místa v srdci připomíná i další zajímavé lokality, které mohou k výletům inspirovat i vás.
Související
-
Vydavatelku časopisu o cykloturistice přivedlo na jih Čech osudové setkání nad skládacím kolem
Kdyby na nádraží nezaujalo jednoho muže skládací kolo Slávky Chrpové, asi by se její příběh odvíjel jinak. Muž se stal jejím životním partnerem a přivedl ji na jih Čech.
-
Bývalého ředitele Budvaru Jiřího Bočka fascinují stezky v Novohradských horách i výhledy do krajiny
„Republiku mám za posledních pár let opravdu pořádně projetou na kole, ale pořád vedou jižní Čechy. Obdivuju široké Jindřichohradecko,“ říká bývalý šéf Budvaru Jiří Boček.
-
Jaromír Polášek, odborník na cestovní ruch, dobíjí energii v Terčině údolí na Novohradsku
Chtít po řediteli Jihočeské centrály cestovního ruchu, aby vybral pár míst, která jsou jeho srdci blízká, je velmi složité. „Pro mě je to pochopitelně celý kraj,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
