Jiří Komárek: Na jih Čech mě přivedly řasy

10. říjen 2014

Jižní Čechy se chlubí mnoha prvenstvími, u jednoho z nich se ale člověk neubrání úsměvu. Na webových stránkách, které spravuje Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a které mají název sinicearasy.cz se totiž dočtete: „Koncentrace fakulty a mnoha biologických ústavů Akademie věd ČR v jižních Čechách dělá z tohoto regionu místo s největším počtem odborníků na řasy a sinice v republice a nejspíš i na východ od Rýna.“

To, co vypadá na první pohled jako bizarnost a kuriozita, může být ale i praktickou výhodou. Vždyť v dnešní době, která je posedlá různými výživovými doplňky jako je sušená jednobuněčná řasa chlorella a která má zálibu v orientálních pokrmech z mořských řas, nejsou „řasaři“ podivínskými vědci, ale vlastně důležitými odborníky.

Doyenem mezi jihočeskými algology či fykology, jak se odborníci na řasy správně nazývají, je profesor Jiří Komárek. Rodák z jižní Moravy zakotvil v roce 1961 v Třeboni, kde tehdy fungovala Laboratoř experimentální algologie. „Mně se sem nechtělo a ani Třeboň mě ze začátku nijak zvlášť nenadchla,“ vzpomíná s odstupem více jak půlstoletí. „Ale později jsem si zvykl a teď už jsem Třeboňák,“ směje se vědec, kterého vášeň pro řasy a sinice zavedla za výzkumy do různých koutů naší planety, včetně Antarktidy.

„Můj soukromý názor je, že jedovatost sinic při troše opatrnosti není až tak závažná,“ říká profesor Komárek, když se náš rozhovor stočí k hojně diskutovaným úkazům, jako jsou porosty tak zvaného vodního květu na koupalištích či alergie na různé venkovní porosty sinic. „Samozřejmě, toxicita se může objevit,“ dodává. „Ale přinejmenším u nás v Čechách máme víc otrav z hub, než ze sinic,“ uzavírá muž, který ve svých osmdesáti třech letech stále působí na částečný úvazek jako vědecký pracovník v Botanickém ústavu Akademie věd.

Vyprávění profesora Jiřího Komárka o jeho životě a vědě si můžete naladit v sobotu po 18. hodině.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.