Jiří Komárek: Na jih Čech mě přivedly řasy

To, co vypadá na první pohled jako bizarnost a kuriozita, může být ale i praktickou výhodou. Vždyť v dnešní době, která je posedlá různými výživovými doplňky jako je sušená jednobuněčná řasa chlorella a která má zálibu v orientálních pokrmech z mořských řas, nejsou „řasaři“ podivínskými vědci, ale vlastně důležitými odborníky.

Doyenem mezi jihočeskými algology či fykology, jak se odborníci na řasy správně nazývají, je profesor Jiří Komárek. Rodák z jižní Moravy zakotvil v roce 1961 v Třeboni, kde tehdy fungovala Laboratoř experimentální algologie. „Mně se sem nechtělo a ani Třeboň mě ze začátku nijak zvlášť nenadchla,“ vzpomíná s odstupem více jak půlstoletí. „Ale později jsem si zvykl a teď už jsem Třeboňák,“ směje se vědec, kterého vášeň pro řasy a sinice zavedla za výzkumy do různých koutů naší planety, včetně Antarktidy.

„Můj soukromý názor je, že jedovatost sinic při troše opatrnosti není až tak závažná,“ říká profesor Komárek, když se náš rozhovor stočí k hojně diskutovaným úkazům, jako jsou porosty tak zvaného vodního květu na koupalištích či alergie na různé venkovní porosty sinic. „Samozřejmě, toxicita se může objevit,“ dodává. „Ale přinejmenším u nás v Čechách máme víc otrav z hub, než ze sinic,“ uzavírá muž, který ve svých osmdesáti třech letech stále působí na částečný úvazek jako vědecký pracovník v Botanickém ústavu Akademie věd.

Vyprávění profesora Jiřího Komárka o jeho životě a vědě si můžete naladit v sobotu po 18. hodině.