Každý z pěti svazků kroniky Ledenic má jinou barvu. Barva kroniky je na kronikáři potažmo na obci
Bakalářskou a diplomovou práci věnoval kronikám a kronikářství. O kronikách píše i články a do jedné sám zapisuje od jara roku 2004 – Jiří Cukr, kronikář Ledenic na Českobudějovicku. V seriálu Jihočeské kroniky už dříve ledenickou kroniku otevřel a jako archivář Státního okresního archivu v Českých Budějovicích tu mluvil o tak zvaném druhém životě kronik po jejich odevzdání obcí do archivu. Nyní pokročí ve vyprávění o svém kronikářství.
Každý z pěti svazků kroniky Ledenic má jinou barvu. Jiří Cukr začal psát do tmavě hnědé knihy. „Tu jsem dopsal v roce 2007, kdy Ledenice znovu dostaly status městyse. S navrácením statusu se hezky sešlo to, že akorát byla založena nová kniha,“ usmívá se kronikář, který od zmíněného roku píše do modré.
Skutečnost, že v galerii ledenických kronikářů se nachází celá řada učitelů, vede Jiřího Cukra k odkazu na jistou studii, podle které snad dvě třetiny prvorepublikových kronikářů byli učitelé.
V posledních letech se snaží psát ledenickou kroniku trochu jinak – zaznamenává totiž i takové informace, které na první pohled vypadají obyčejně, nezajímavě, nicméně pro budoucího čtenáře mohou mít význam. Zachycuje vývoj společnosti, proměnu technologií, například proměnu televizních přijímačů z „beden“ na „tenké desky“, zrušení telefonních automatů, když lidé přestali volat z telefonních budek, změnu koupališť, kdy už ani nikdo nevyhledává přírodní rybníky, změny v odívání či v dopravě, zrychlení komunikace nebo rozšíření internetu…
Čtěte také
V jednom z postřehů týkajících se proměn života kronikář píše:
„Klesá počet cestujících autobusy. Před deseti patnácti lety byly nejvytíženější linky mezi 6. a 8. hodinou ranní směrem do Českých Budějovic a mezi 2. a 4. hodinou odpolední z Českých Budějovic mnohdy přeplněny lidmi, kteří stáli namačkáni v celé uličce. To je dnes naprosto ojedinělé a málokdy se stane, aby si cestující nesedl.“
Jiří Cukr do ledenické kroniky k roku 2015 kupříkladu také zapsal, jak se rozmohla móda tetování. „Stále více zejména mladých lidí si nechává různé části svého těla tetovat nebo zdobit piercingem. I v Ledenicích se s takovými lidmi potkáváme.“ Pak kronikář navazuje výčtem nejčastěji tetovaných partií těla a použitých námětů.
A pokud jde o záznam události, která se odehrála přímo v Ledenicích, Jiří Cukr nalistoval rok 2017.
„Začíná zápisem o výskytu ptačí chřipky v jednom zdejším domácím chovu. Snažím se totiž uvést každý rok v kronice nějakou místní mimořádnou událostí.“
Půlhodinky s kronikářem
Vedle zapisování do kroniky Ledenic Jiří Cukr od roku 2011 pořádá pravidelné Půlhodinky s kronikářem, během kterých účastníkům představí vždy určité téma, historické, vlastivědné a jiné. „Nabízím tato setkání i proto, aby mi lidé sdělovali své vzpomínky nebo aby přinášeli historické materiály. Jednou jsem donesl historické fotografie a identifikovali jsme lidi na těch fotografiích.“
Kronikář také zaznamenává zprávy o ledenických spolcích a jejich výročích. Jedním z těch dávno založených je místní sbor dobrovolných hasičů, který si v roce 2017 připomněl 140 let trvání. Jak Jiří Cukr zapsal s tím spojené oslavy? I to zachytil mikrofon v tomto dílu Jihočeských kronik. Poslechněte si jej. Přehrávání zapnete v dolní části fotografie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
