Jiří Březina starší: Metoda desetiny

Kdyby si to člověk vždycky stihl uvědomit a přepočítat, mohl by si ušetřit nervy. Jenže zatímco šok z cenovky je okamžitý, přepočet na reálný příjem vyžaduje duševní dřinu, do které se naší líné hlavě nechce. Radši nadáváme - na obchod, na vládu nebo na EU.

Abych se zbavil šoků mezi regály a ušetřil si neustálé vzpomínání, kolik jsem bral, když tohle stálo o tolik míň, zavedl jsem si metodu desetiny. Je velmi jednoduchá, na všechny ceny se koukám, jako by měly o jedno místo míň. Není to úplně přesné, ale je to rychlé a zhruba to docela vychází.

V těch dávných letech, na která se ve vzpomínkách pořád podvědomě odkazuju, byl můj příjem skutečně zhruba desetinový než teď. Rohlík byl tehdy za padesátník, oběd za dvacku. Knížka tehdy stála dvacet nebo padesát korun, výpravné publikace výjimečně přes stovku. Jízdenka na autobus byla za korunu nebo za dvě, a benzín byl za osm korun, takže dnes by měl stát osmdesát, ne čtyřicet, a je vlastně zatraceně levný. Auta stála od čtyřiceti do sta tisíc a ještě se na ně čekalo (což nám zůstalo dodnes). S tímhle desetinovým přepočtem nemám důvod se nad cenami děsit, protože ve skutečnosti na nákupu spíš ušetřím.

Samozřejmě, že kromě věcí, které člověk k životu opravdu potřebuje, jsou dnes ke koupi i luxusních věci za ceny naprosto astronomické, které ani není s čím srovnávat, protože ten luxus tady předtím prostě nebyl. Ale protože mě luxusní život neláká, nechává mě tenhle segment v klidu.

Samozřejmě, že tahle metoda není pro každého a nejlíp bude fungovat těm, kteří jako já  pamatují rohlík za padesátník. Těm ji ale vřele doporučuju.

Přeji Vám hezký den.