Jan Vaněček: O roušce a Azorovi

22. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03491437.jpeg
0:00
/
0:00

Vypravil jsem se do lékárny zakoupit roušku. Na dveřích byl nápis, že lze vstupovat pouze v ní. Co teď? Chvíli jsem čekal, půjde-li někdo v roušce a poprosím  ho, aby mi ji tam koupil. 

Několik orouškovaných občanů jsem oslovil, ale odmítli se mnou hovořit,  protože nemám roušku. Až  penzista, se síťovkou v ruce, se dobrácky uvolil vyhovět a dodal, že v lékárně toho má vyzvednout a koupit víc: sobě i sousedům v domě. Provázel ho pes, tak požádal, abych jeho Azora pohlídal, než se vrátí. Psům je vstup do lékárny zakázán, i kdyby měli roušku.

Když penzista vyšel s plnou síťovkou z lékárny, radostně zvolal: „Mám!“ a podal mi náplast. Nekomentoval jsem to, zaplatil mu ji a popřál hezkého dne. On mně taky a spokojeně odešel. Vzápětí  se nečekaně vrátil. Prý si vzpomněl, že to popletl. Omluvil se a dal mi novou roušku, co si zakoupil, abych mohl do lékárny vstoupit.

Vystál jsem si tam v ní frontu a požádal o dvě roušky - modrou sobě, dorůžova pro něj. Nechtěl jsem mu ji dlužit. Venku mě očekával jen Azor a ochotně dovedl ke svému páníčkovi do činžáku. Cestou se zastavil v trafice pro noviny.

Penzista si náramně  pochvaloval růžovou roušku, vypadá v ní mladší. Dezinfikovali jsme si  krk slivovicí. Mezitím Azor vynesl odpadky a pádil s košíkem nakoupit. Je to sympaťák a šikovný služebník v téhle rouškové době, napadlo mě, když jsme se na rozloučenou s jeho páníčkem loktovali.

Hezký rouškový  den, vážení Jihočeši.

autor: Jan Vaněček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?