Jan Vaněček: Hlas trubky a zvonů

Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)

Od poloviny osmnáctého století, vždy od května až do konce října, se z kruhového ochozu krumlovské zámecké věže ozývalo jásavé vytrubování na všechny světové strany.

Každou hodinu, od devíti do čtyř odpoledne. Věžný to měl v pracovní náplni. Naposledy odtud živě zatroubil krumlovskou znělku od neznámého autora Jan Pancíř. Hrál na trubku ve schwarzenberské granátnické kapele jako jeho předchůdci. 

Od padesátých let minulého století bylo slyšet  trubku  z věže s několika pauzami už jen z  reproduktoru magnetofonu. Její hlas  utichl kolem roku 1980.

Počátkem devadesátých let byla tato historická  tradice obnovena. Znovu patří ke koloritu města. Nyní zní znělka z věže po celý rok, každý den v devět hodin, v poledne a v šest večer. Čtyřikrát do roka, při slavnostním vyvěšování praporů o státních a schwarzenberských svátcích, ji hraje živá hudba.

Věžný měl za povinnost také zvonit na věžní zvony. Jsou tam čtyři. V  roce 1968 se vždy večer promenádila na ochozu bílá paní. Vypadala k nerozeznání od pravé Perchty, Bílé paní rožmberské. Ale byla jí zámecká účetní.

Stalo se to atraktivní  podívanou nejen pro Krumlováky, ale také návštěvníci otáčka  k ní překvapeně  vzhlíželi, když  po představení  procházeli v noci kolem zámecké věže.

Jednou se ujala bílá paní se třemi pomocníky zvonění na poplach všemi zvony. Stalo se to v srpnu 1968,  když  přijely do Krumlova na náměstí okupační ruské tanky.  

Spustit audio
autor: Český rozhlas České Budějovice|zdroj: Český rozhlas