Jan Schmid slaví 50 let s Ypsilonkou

„Já jsem šel na vojnu docela pozdě, v sedmadvaceti letech a byla tam hrozná nuda“, vzpomíná režisér a herec Jan Schmid na rok 1963, kdy nastoupil do kasáren v Liberci, aby si v nich odbyl základní vojenskou službu. „Tak jsem tam musel založit Studio Ypsilon, jinak bych se tou nudou ukousal“, dodává s úsměvem, když má popsat, jak vzniklo jedno z nejznámějších českých divadel, kterým od té doby prošli takoví herci jako třeba Jiří Lábus, Martin Dejdar nebo Marek Eben.

Úsměvná je i historka, jak vznikl samotný název divadla. Jan Schmid tenkrát obdivoval dadaismus, umělecký směr, který pracoval s absurditou a nahodilostí. Ovšem vymyslet označení divadelního souboru podle náhodně nalistovaného slova ze slovníku, jak velela metoda dadaismu, se mu ne a ne podařit. Nakonec ale náhoda zapracovala, i když trochu jinak, než čekal. „Když jsme tehdy jeli jako vojenský soubor na divadelní přehlídku do Sliače, tak jsme se stále nijak nejmenovali“, vypráví o zájezdu před půlstoletím. „Důstojník, který nás doprovázel, nám řekl, že musí do programu napsat nějaké jméno. Já mu odpověděl: Počkejte, než dojedeme, tak název vymyslím. A on na to, dobrá, já tam zatím píšu X. Jenže v té době fungovalo v Brně Divadlo X a tak mu říkám, to ne, napište tam Y. A tak vznikl název, který máme dodnes.“

Od té doby se mnohé změnilo. Po deseti letech existence se divadlo Ypsilon stěhovalo z Liberce do Prahy; za normalizace mělo namále, ale vše přestálo a funguje dodnes. A co je v kontextu jižních Čech důležité – Jan Schmid, který u jeho zrodu stál, se narodil v Táboře; je spřízněn s tamními známými rody Kvěchů a Husníků a i když se záhy spolu s rodiči odstěhoval do Krkonoš, tak se do rodného kraje rád vracel.

Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenal redaktor Filip Černý.