Jan Flaška: Záchodky – základ gender studies

25. leden 2019

To, že jsou muži soutěživí a rádi si hrají, kdežto ženy kladou důraz na spolupráci a vztahy, je informace asi tak objevná, jako že kluci mají pindíka a holky pipinku. Ale pozor – tyhle dvě informace spolu souvisejí mnohem víc, než si uvědomujeme.

Asi víte, že ženy mají sklony udržovat sociální vazby a analyzovat je (jinými slovy: sklony sdružovat se a drbat ostatní), kdežto muži mají spíš sklony soutěžit a vyniknout (jinými slovy: sklony chovat se jako malé děti a vytahovat se, kdo toho víc vypije).

Podle mě mají tyhle sklony základ nikoli genetický, ale hygienický – zrodily se totiž na záchodcích.

Genetici a sociální psychologové to možná vidí jinak, ale podle mě se kluci naučili soutěživosti a technické vynalézavosti právě při soutěžení na školních pisoárech o to, kdo rychleji, kdo dál, kdo výš, kdo déle.

Naproti tomu holčičky jsou už odmalička odsouzeny k tomu, čekat ve frontě na volnou kabinku, ve které se moc soutěžit nedá. A jak jinak trávit plonkový čas čekání než výměnou informací, rozplétáním vztahového pletiva mezi spolužačkami a spolužáky nebo vymýšlením strategií?

Jan Flaška: Stručný návod k rozjímání

Školačka, školák, dítě, matka, rodina

Slýcháme to pořád dokola – advent by měl být časem zastavení a rozjímání. O to zastavení mi tentokrát nejde, sám sebe přistihnu i několikrát denně, že místo práce jen tak stojím a nedělám vůbec nic.

Všechny tyhle záchodkové zkušenosti, návyky a rozdíly se postupem času přetavují v zažité vzorce chování – teda alespoň já si to tak představuju – a mají dalekosáhlé důsledky. Začíná to toaletami a končí u rozvodových právníků a v dizertačkách na gender studies.

Možná teda kecám. Ale stejně – jako chlap jsem si jistý, že to ženské spolčování a tříbení sociálních dovedností ve frontě na volnou kabinku má proti mužskému individualismu svoje výhody. My muži se totiž na záchodcích naučili hledět si svého, mít situaci pevně v rukou a nekoukat, kde co lítá – takže si mnohdy ani nevšimneme, když nás nějaká ženská zčistajasna úplně snadno přečurá.

autor: Jan Flaška
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.